Nedorozumění

Patříte mezi příznivce romantických příběhů? Pak právě pro vás mám dnes tip na čtení: oslovit by vás mohl román Lekce randění, který napsala Karla Sorensen.

Hlavní hrdinka, vedoucí knihovny Ruby Tateová, je knihomolkou tělem i duší. Mnohem raději tráví čas s nosem zabořeným v knihách, než aby sbírala praktické životní zkušenosti. Zkrátka nejlépe je jí ve společnosti fiktivních hrdinů romantických příběhů. Se skutečnými lidmi tedy netráví příliš času a asi vás nepřekvapí, že nikdy nebyla zamilovaná – tedy do skutečného člověka. S přibývajícími roky ovšem stále více touží po lásce. Jenže jak potenciálnímu příteli vysvětlí, že ve třiceti letech nemá téměř žádné sexuální zkušenosti?

„Nebylo to tak, že bych to nechtěla zkusit. Ne tak úplně. Ale pustit si někoho tak blízko bylo – pro mě – stejně děsivé jako skočit z letadla bez padáku.“

Je tedy třeba na tom zapracovat – a proč nevyužít jakékoli dostupné prostředky? Kamarádka jí navrhne, aby si domluvila schůzku s profesionálním společníkem, který by jí do intimity zasvětil…

„Potřebuješ někoho, kdo ví, jak zajistit, aby ti bylo příjemně, a rozumí tomu, jak posílit tvou sebedůvěru.“

Vypadá to jako dobrý nápad, ale jen do chvíle, než na domluvenou schůzku dorazí Griffin King – hvězda amerického fotbalu a také Rubyin soused z dětství!

Říkáte si, že profesionální sportovec přece nemá zapotřebí dělat společníka? Máte pravdu! Griffin se zkrátka jen ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě… Přišel do kavárny, ve které Ruby zrovna čekala na profesionálního společníka, s nimž měla domluvené první setkání. Protože Griffin Ruby poznal, přisedl si k ní. Griffin shodou náhod splňoval všechna domluvená poznávací znamení a Ruby z celé situace usoudila, že právě on je mužem, na kterého čeká. Vůbec ji nenapadlo, že jde o náhodu!

Griffin brzy pochopil, jak se věci mají, ale Ruby z omylu hned nevyvedl… Učinil tak později? Nebo Ruby nechal v domnění, že právě on jí má dát lekce lásky? A přistoupila by Ruby na něco takového? Vždyť v minulosti si ji v jednom kuse dobíral!

„Za celý svůj nevýrazný život jsem nikdy nikoho nechtěla praštit, ale kvůli zatracenému Griffinovi Kingovi jsem byla připravena tuto sérii přerušit.“

Ať už to bude jakkoli, jednu věc vám prozradím: rozhodně nepůjde o jejich poslední setkání!

Ruby patří k lidem, kteří potřebují mít vše pod kontrolou. Je zodpovědná, organizovaná, důsledná, rozumná i opatrná. Ráda si vše předem plánuje a improvizace nepředstavuje její silnou stránku. Jenže život dokáže být pořádně nevyzpytatelný a i ona se dostává do situací, kdy jí jsou veškeré plány k ničemu…

Pokud se náhodou Ruby ocitne ve společnosti, vždy ji najdete někde stranou – vše raději pozoruje z bezpečné vzdálenosti, nechce být středem pozornosti. A má problém s budováním důvěry k ostatním lide, jenže věřte, že k tomu má pádný důvod – tady autorka přidala zajímavou zápletku, díky které její chování později plně pochopíte.

„Neměla jsem kolem sebe jen zdi – byla jsem obalená ostnatým drátem, zalitá v třímetrovém betonovém bloku, obklopená hlubokým příkopem plným vzteklých žraloků.“

A Griffin? Svým charakterem je pravým opakem hlavní hrdinky! Ale i on se nachází v komplikované situaci. Od svého agenta má nařízené tři týdny domácího vězení, aby zmizel z hledáčku veřejnosti… Média totiž rozvířila problémy mezi ním a jeho bratrem a agent si od Griffinova stažení do ústraní slibuje uklidnění situace.

„Můj upjatý, vojensky disciplinovaný bratr z toho vyšel jako andílek, a já byl ten jediný kretén, který nedokázal držet hubu.“

Jenže Griffin je zvyklý stát v centru pozornosti, ticho a klid neocení. Proč by si tedy nemohl alespoň zašpásovat s Ruby? Už v dětství ho bavilo ji neustále provokovat, může v tom tedy jednoduše pokračovat, než se zase bude moci vrátit na hřiště… Nebo ne?

Bavilo mě sledovat, jak se dva na první pohled zcela odlišní lidé pokouší sblížit a i přes obavy se jeden druhému pomalu otevírají. Ohledně závěru jsem měla od začátku vlastní teorii a ani si nedokážu představit, že by vše dopadlo jinak. Přestože jsem tušila, jakým směrem se děj bude ubírat, i tak jsem si čtení užila. Díky postavám: jsou propracované, vyvíjí se a jeden druhému mají co předat.

Román nemá reálné základy: obvykle se skutečně nestává, že by si slavný fotbalista byť jen všiml „šedé myšky“. Natož se s ní sblížil! Jde však o oblíbený námět, kdy v sobě zalíbení najdou dva na první pohled naprosto odlišní lidé. A milovnice pohádek (v podání pro dospělé) si (stejně jako já) v knize určitě přijdou na své!

Ukázka:

„Vedle nás roky bydlela jedna rodina.“ Zkroutila jsem prsty do třásní polštáře, který mi ležel na stehně. „Měli dvojčata. Nechodili jsme do stejné školy a byli o pár let starší než já, ale já vždycky vylezla na velký strom v naší zahradě a pozorovala je. Neustále trénovali fotbal, americký fotbal nebo baseball. Byli dobří ve všem.“
Usmála se. „Věděli, že tam jsi?“
„Jo. Ten mladší, Griffin – nebo spíš o pár minut mladší – mě pořád škádlil. Vylezl na strom a sebral mi knížku, aby mě přiměl slézt dolů. Byl to takový otravný kluk.“ Zavrtěla jsem hlavou. „Ten druhý byl vážnější. Nikdy mě nepopichoval tak jako jeho bratr. Ale když se usmál…“ Položila jsem si ruku na břicho. „Cítila jsem to přímo tady.“
„Necítila jsi to, když se usmíval mladší bratr?“
„Byla jsem příliš zaneprázdněná tím, že mě štval“ odpověděla jsem suše. „Ale ano, cítila jsem to, i když jsem se dívala na něj. Byli prostě… všechno, co já nebyla. Silní, rychlí a společenští, a všichni je milovali. Když mi bylo patnáct, přestěhovali jsme se, takže se nic nestalo, ale někdy přemýšlím o tom, jak jsem se cítila, když jsem seděla na tom stromě, a je mi smutno, že jsem s tím nic neudělala.“
„Teď s tím můžeš něco udělat.“
„Opravdu? Já jen chci…“ Oči mě pálily a nemilosrdně jsem potlačila slzy, které se mi hromadily v očích. To bylo v mé moci, pod mou kontrolou. „Je mi zle z toho, že nevím, jaké to je, Lauren. Když jsem to zkusila…“

Lekce randění – Karla Sorensen. Brno: Jota, 2026.