Návrat

Heather Webberová mě zaujala svou sérií Magické momenty. Proto mě potěšilo, že nakladatelství Jota vydalo už čtvrtý díl. Ptáte se, jaký příběh ukrývá kniha Tajemství hvězdného svitu? Nebojte se, vše se dozvíte!

Tentokrát se seznámíte s Addie – ženou, která vede osamělý život. Před lety totiž opustila své milované rodné město a s ním i své blízké. Chtěla tak ochránit tajemství, které jí svěřila umírající kamarádka. Obávala se, že by před lidmi, na kterých jí záleží, nedokázala utajit, co se dozvěděla. Jenže nyní se dostala do situace, kdy se musí do městečka vrátit. Její teta, která ji vychovávala, onemocněla. A potřebuje pomoc s vedením rodinné pekárny. Těžké období navíc prožívá i (nevlastní) sestra hlavní hrdinky: musí se vyrovnat nejen se zdravotními problémy jedné ze svých nejmilovanějších osob, ale také se zrušením svatby… Addie může tetinu prosbu o pomoc jen těžko odmítnout. Jak proběhne její návrat? Čemu bude muset čelit? Co všechno ji čeká? Prozradím vám, že to vůbec nebude mít jednoduché…

Líbí se mi koncept příběhu: obvykle hlavní hrdinky před problémy utíkají, tady je to opačně – Addie i její nevlastní sestra se do městečka vrací. Obě ho kdysi opustily, obě k tomu měly důvod. Teď nastal čas čelit překážkám a dát život do pořádku…

A pekárna? Tu bych chtěla navštívit! Takových dobrot, které bych si dala… Úplně jsem cítila vůni vanilky, čokolády i kávy! Doufejte, že nebudete mít během čtení neustále hlad!

Jak už jsem zmínila, sérii Magické momenty mám moc ráda. Líbí se mi, že se příběhy pohybují na hranici více žánrů: zejména jde o román a fantasy. Autorka totiž vždy přidá nějaký prvek, kterým svému vyprávění dodá magickou atmosféru. Určitě to není pro každého, ale mě tento typ knih vždy bavil. Na druhou stranu si troufnu tvrdit, že série by se vám mohla líbit i v případě, že zápletky spojené s magií nevyhledáváte. Autorka totiž dokáže vše uchopit tak, že i přes zapojení magických prvků působí její vyprávění reálně. Respektive zápletek vytváří více. Hlavní roli tedy nehraje pouze magie, ale Heather Webberová pojednává o vztazích, přátelství, životních hodnotách, soudružnosti rodiny, síle postavit se potížím, starých křivdách a tajemstvích atd. Zkrátka v jejích románech nechybí ani problémy, které lidé řeší i v normálních (skutečných) životech.

Všechny čtyři příběhy mají mnoho společného. Autorka postupuje stále podle stejné šablony – byť s drobnými obměnami. Jenže proč by měla něco zásadně měnit, když se vše tak osvědčilo? Mně to vůbec nevadí, nicméně musím zmínit, že jednotlivé díly jsem četla s delším časovým rozestupem – tzn. ve chvíli, kdy vyšly v českém překladu. Možná bych to vnímala jinak, kdybych četla jeden za druhým…

Osobně nedokážu říct, který z příběhů této série je nejlepší. Myslím, že Heather Webberová si drží stále stejnou úroveň. U čtvrtého dílu mi možná nejdéle trvalo, než jsem se do něj začetla. Přece jen autorka zapojila dost postav a musela jsem se v ději zorientovat. Nicméně to není žádná výtka, jen tím chci říct, abyste vydrželi! Protože vzápětí dostanete vše, co u této spisovatelky hledáte a co máte na jejích vyprávění rádi. Já jsem opět nadšená a už teď se těším na další díl.

Ukázka:

„Můžeme s tím přestat?“ zeptala jsem se a potlačila povzdech. „Nemusíme mluvit, jako bys byla na smrtelné posteli, Bean.“
Protože tak to nebylo. Rozhodně nebylo.
„Ale Addie, jsou to jen řeči,“ uklidňovala mě. „Však víš, co si myslím o umírání. Nemám z něj strach, ani trochu, i když doufám, že mě to hned tak nečeká. Ještě mám před sebou kus života.“
Ona možná strach neměla, ale já určitě ano. Věděla jsem, že se Bean už několik měsíců necítí dobře. Potom, co měla loni v listopadu silnou chřipku, začala mít problémy, když musela delší dobu stát, a když ušla delší vzdálenost, docházel jí dech a byla unavená – proto si opatřila vycházkovou hůl. Její pomalé zotavování jsem připisovala vyššímu věku. Táhlo jí na čtyřiašedesát, v tu dobu už většina lidí pomýšlí na odchod do důchodu. Ale ne tak teta Bean.
Stejně jako generace žen Fullbrightovy rodiny před ní, i ona zasvětila svůj život pečení. A prostřednictvím dortů, zákusků a koláčů s ostatními lidmi sdílela schopnost vidět život z té lepší stránky.
Když člověk ochutnal jeden z jejích zákusků, zalila ho vlna štěstí a příjemného tepla a zotavil se z citových zranění způsobených životními zkouškami a stresem. Optimismus, útěcha a pocit pohody byly nejlepším lékem. Ty zákusky léčily duši a posilovaly vnitřní světlo, které lidi provází v temných životních obdobích a dává jim naději i v nejtěžších situacích.
U zákazníků pekárny přetrvávaly účinky zákusků hodně dlouho – celé týdny, někdy i měsíce.
Pro ženy v naší rodině byla schopnost vidět na všem tu lepší stránku typická. Poprvé se objevila, když na náš pozemek spadla před dvěma sty lety hvězda. Podle rodinné legendy nám předala dar a pro nás bylo ctí využít ho k tomu, abychom poskytovaly naději a světlo ostatním.
Kromě toho jsme měly také schopnost vidět dobro v člověku, když jsme se mu zadívaly hluboko do očí. Záře vnitřního světla nám ukázala, kteří lidé jsou laskaví, a varovala nás před těmi, kteří nejsou.
Ale právě teď, když jsem seděla ve stodole předělané na kuchyň, jsem nedokázala vidět žádné světlo na konci tunelu.

Tajemství hvězdného svitu – Heather Webberová. Brno: nakladatelství Jota, 2025.