Christina Lauren, pseudonym dvou dam, které zatím vytvořily nejednu populární sérii  pro ženy. Všech knih se u nás zhostilo nakladatelství Jota a letos jsme mohli směle přivítat žhavou novinku – Spolubydlící.

Muž + Žena. Jednoduchá rovnice, která je známá každému. Někdo říká, že přátelství mezi mužem a ženou může existovat. Prý i přes to, že od přírody jsme naprogramováni k tomu, abychom tvořili páry, existuje cit – přátelství -, který vydrží a nepřehoupne se v lásku. No, co si budeme povídat. Spíše jsme v životě svědky toho, že přátelství je pouhým mezistupínkem mezi tím, než vznikne láska. A proč tomu tak je? Protože většinou vždy jeden ke druhému cítí větší sympatie než jen ty přátelské (mnohdy dokonce oba navzájem). Je tedy jen otázkou času, než se buď z platonické lásky stane ta opravdová nebo z přátelství bývalé přátelství.

A otázka přátelství a lásky bude probírána i v tomto příběhu. Konkrétně mezi Holland a Calvinem. Holland je permanentní cestující v metru. Calvin je muzikant. Ptáte se, jak osud tyto dva svede dohromady? Jednoduše. Holland pomůže Calvinovi a Calvin zase Holland.

On je jako přistěhovalec bez zelené karty a Holland je sice sympatická ale poměrně nesebevědomá dívka. A „přátelství“ je na světě. No a nejen to. Aby mohl Calvin zůstat a věnovat se hudbě, bude se muset Holland stát jeho ženou. Samozřejmě oba to berou pouze jako chvilkovou akci, kterou jeden druhému pomůžou. Co by se přeci mohlo stát? Oba si předem ujednali jasné hranice – je to jen dohoda mezi dvěma spolubydlícími.

Je ale zcela jasné, že bez komplikací se toto „manželství“ určitě neobejde.

Spolubydlící je další skvělý román, který se mi dostal do rukou. Po sériích Božský a Vášnivý (které jsem si zamilovala) jsem byla neskutečně zvědavá, co si pro nás autorky připravily. Anotace knihy Spolubydlící vypadala slibně a už jen samotná obálka přímo vybízela k přečtení. První třetinu knihy jsem sice nevěděla, jak příběh hodnotit, nic se vlastně ještě nedělo, ale vydržela jsem a za několik stran to přišlo. Opět odzbrojující humor mezi hlavními postavami, který celý příběh naplnil úžasnou energií.

Bylo zajímavé pozorovat, jak Holland a Calvin svůj vztah v podstatě museli tvořit naopak. Nejprve se vzali a až poté se začali poznávat a vytvářet mezi sebou sympatie. Každý měl svoje trable a celkově oba hrdinové působili uvěřitelně. Příběh měl v sobě vše, co jsem očekávala. Opět jsem se dočkala i láskou přeplněných stránek a byla jsem jen překvapená, jak je možné, že autorky mají neustále nové a nové nápady. Jejich nápady na příběhy jsou autentické, flexibilní a neustále aktuální. Už teď se upřímně těším, co dalšího si pro nás dámy  pod pseudonymem Christina Lauren připraví.

Spolubydlící je milým a oddechovým čtením, které potěší každou vášnivou čtenářku!

 

Ukázka:

„Podle rodinné legendy jsem se narodila na podlaze taxíku. Jsem nejmladší ze šesti dětí. a od chvíle, kdy si máma povzdechla: „Trochu mě to tam dole tlačí, ale nejdřív dorazím oběd, “ po radostné: „Tak tě tu vítám, Holland Lino Bakkerová, “ nejspíš uběhlo tak nanejvýš čtyřicet minut. A kdykoliv nastupuji do taxíku, musím na to myslet. Určitě je vidět, jak se opatrně soukám po ulepeném sedadle, a nedokážu se soustředit  na nic než na ty miliony stop po nemytých prstech a na spoustu neidentifikovatelných šmouh na oknech a plexisklové přepážce za řidičem – a samozřejmě myslím na to, že podlaha taxíku vážně není vůbec ideální místo k cestě na  svět.

Prásknu za sebou dveřmi taxíku a snažím se co nejlépe skrýt před divoce kvílícím brooklynským větrem.“Stanice na Padesáté ulici.“ Přes zpětné zrcátko se setkávám s řidičovýma očima a představuju si, co si tak asi myslí: Vážně chceš taxíkem k manhattanskému metru? Kdybys jela trasou C, dostala by ses tam za tři babky.“

Spolubydlící – Christina Lauren. Jota, 2019.

logo_Jota