Jaká byla první dáma Zlína?
Je možné, aby čtenáře zaujal životopis téměř neznámé ženy, jejíž život zastínila sláva jejího manžela? Určitě ano! Protože vedle velkého muže vždy hledej velkou ženu. To platilo i v případě Tomáše Bati, jenž se oženil, na tehdejší dobu už v pokročilejším věku, s Marií Menčíkovou. A ta mu byla po celý jeho život, a vlastně i po jeho smrti, naprosto vyrovnanou partnerkou. Marie Baťová – První dáma Zlína od Pavla Hajného je napůl román, napůl životopis charismatické, dobrosrdečné, věrné a bezesporu odvážné ženy.
O Tomáši Baťovi zřejmě každý alespoň letmo slyšel. Obuvník, který vybudoval z ničeho prestižní továrnu a společně s ní i moderní město Zlín. Svým zaměstnancům přinesl nevídané možnosti a výhody, a svou inteligencí, inovativním myšlením a správnou intuicí naprosto předběhl dobu napříč celým světem. Po jeho boku tak v době úspěchů i nezdarů stála manželka Marie Baťová. I dnes si umíme představit, jak asi vypadá život ženy úspěšného podnikatele. Příliš rodinný život to není. A v tomto případě bohužel Marie vždy byla až na druhém místě. První místo již dávno předtím, než se poznali, obsadily boty. Ačkoliv to zní přehnaně, byla to pravda. To Marie pochopila již na svatební cestě v Indii, kde Tomáš vyzouval místní domorodkyně a inspiroval se tak v novém designu letní dámské obuvi. Jeho pracovní nasazení bylo 100% a zabíralo veškerý jeho čas. Samozřejmě se Marie mohla, jako většina žen v té době, věnovat dětem a domácnosti. Bohužel se však manželé Baťovi potýkali s problémy s početím. Nakonec se to přece jen podařilo a narodil se jim syn Tomášek. Zůstal však jedináčkem. Při porodu nastaly komplikace, kvůli kterým již Marie další děti mít nemohla.
Jelikož rodina a domácnost její volný čas nenaplnily, začala se úspěšně věnovat sociální pomoci rodin zaměstnanců a později i ostatních obyvatel města. Pomáhala především prvorodičkám a pak dětem, které brávala na výlety. Stala se spoluzakladatelkou Červeného kříže ve Zlíně a mnoha dalších organizací. Baťova továrna díky ní sponzorovala ne jednu charitativní akci. Pomoc druhým ji činila šťastnou a kompenzovala tak smutné události jejího života, čímž byla především smrt jejich rodičů.
Byla pyšná na úspěch svého muže, hostila nejrůznější návštěvy, i zahraniční. Pomáhala při mimořádných poradách konaných u nich ve vile, pořádala důležité společenské události. Byla mu trpělivou a obětovanou manželkou. Tomáš se jí často svěřoval, chtěl znát její názory, vážil si jejího intelektu a vzdělání.
Do této doby je kniha v podstatě výčtem klasických životních událostí a velkého budování Zlína. Zlom nastává v roce 1932, kdy Tomáš Baťa zahyne při leteckém neštěstí a Marie tak ztrácí smysl svého života. Přestává být První dámou Zlína, tuto roli přebírá mladší Marie, manželka nového majitele továrny Jana Bati, a ona sama si začíná připadat už pouze jako slavný artefakt.
Její životní role však přichází v dobách nejčernějších. Před první světovou válkou pomáhá při emigraci zaměstnanců, za okupace zachraňuje podnik před Němci, podporuje partyzány a sponzoruje Slovenské národní povstání. Ačkoliv je její vlastenectví obrovské a zásluhy nezaplatitelné, vše je jí po válce na dvakrát vráceno nástupem nového režimu, který s „Baťovským kapitalismem“ dokázal velice rychle zamést.
Druhá polovina knihy je tak díky světovým událostem do jisté míry mnohem napínavější. Celkem 205 stran je rozděleno do 4 kapitol označenými letopočty. Bohužel se již roky dále nekonkretizují, a tak občas čtenář ztrácí přehled o tom, v které přesně době se zrovna nachází. Celou knihu pak doplňují dobové fotografie, převážně rodinné.
Ačkoli se jedná o životopis, Pavel Hajný dokáže čtenáře zaujmout velmi poutavým vyprávěním – žádné nudné výčty dat a faktů tak rozhodně nečekejte. A pokud vás kniha zaujme, můžete sáhnout i po druhém autorově díle – Tomáš Baťa zblízka.
Ukázka:
Z událostí, které proběhly ještě v červnu, utkvěla Marii v paměti zejména Gottwaldova návštěva Zlína. Jeho projev s výkřikem, že „Zde už není diktátor Baťa, ten už se svými nohsledy ve Zlíně nikdy rozkazovat nebude!,“ se prostě nedal přehlédnout. Nebyla sama, kdo si najednou připadala, jako kdyby se vrátil Hitler. Jenom se všechno trochu posunulo: namísto gestapa jako by tu byla tajná zajišťovací policie, namísto NSDAP komunisté, namísto všemohoucích Němců Rusové. A hlavně znovu se šířící strach: jenže teď z vlastních lidí, dokonce partyzánů.
Marie Baťová, První dáma Zlína – Pavel Hajný. Knihy Omega, 2016.
Dobrá recenze. O knize už jsem slyšela, ale doteď mě nenapadlo, že by mě mohla zaujmout, protože životopisy spíš obcházím obloukem. Píšu si do seznamu a podívám se po ní. Díky za doporučení.