Dům vůní

Víte, jak voní věčná láska, letní noci u moře či domov? A také si spojujete okamžiky, které jste prožili a mají pro vás určitý význam, s různými vůněmi? Pak si nenechte ujít román Dům vůní německé autorky Martiny Sahler!

Hlavní hrdinkou je Anouk – dívka s velmi vytříbeným čichem. Občas mě během čtení napadalo, zda jde o dar či prokletí: Anouk totiž dokáže odhalit všechny pachy i vůně, který jí polechtají nos. Není žádným překvapením, že sní o práci parfumérky. Matka si pro ni však představuje zcela odlišnou budoucnost: nehodlá ji podporovat v dosažení dětských snů. Naopak doufá, že Anouk převezme vedení lékárny, kterou společně provozují v Paříži.

Vůně, to je pomíjivá záležitost, nic, co by stálo na pevných základech.

I přes matčin protest se Anouk snaží ve světě vůní a parfémů prosadit. Jenže všichni upřednostňují absolventy parfumérských škol, v žádném parfumérském domě Anouk neprošla ani přes sekretariát. Zkušenosti z lékárny jí tedy rozhodně nestačí. Mohla by maximálně pracovat jako prodavačka v parfumerii. Jenže ona nechce stát za pultem, chce pracovat u polic plných vonných esencí a míchat z nich nové kompozice!

Nikdo v luxusním průmyslu nečekal na holku z lékárny bez doporučení a titulů.

Jednoho dne se Anouk v lékárně prostřednictvím svého kolegy seznámí se Stéphanem Girardem. Dobře ví, že Girardovi patří k nejvýznamnějším parfumérským rodinám. Že by se na ni přece jen usmálo štěstí? Podaří se jí chopit příležitost za pačesy a oslnit mocného muže svými schopnostmi?

V této branži mají šanci jen ty nejlepší a nejjemnější nosy. Jak můžu vědět, že jste jedním z nich?

Anouk je tvrdohlavá žena, která se nehodlá vzdát svých snů. Přesně tento typ hlavních hrdinek mám v knihách ráda! Baví mě sledovat, co všechno dokáží (na první pohled) naprosto obyčejné dívky. Anouk se nikým nenechá odradit od toho, po čem z celého srdce touží. Dokáže se postavit jakékoli výzvě a překonává překážky: v žádaném oboru se i přes řadu nedostatků (např. chybějící vzdělání) ničeho nezalekne a nebojí se být originální. A právě tím se liší od ostatních. Ano, odvaha ji rozhodně nechybí.

O vůních (potažmo parfémech a jejich výrobě) už jsem několik románů četla. Proto vím, že jde o téma, které mě v knihách baví. Což byl také důvod, proč jsem se do čtení pustila. Vůbec jsem však nečekala, že mě příběh tolik pohltí. Zamilovala jsem si hlavní hrdinku, která se dostala do světa mocných (a nebezpečných!) lidí. V rodině Girardových totiž panují velmi komplikované vztahy…

Součástí jsou i různé úvahy o parfémech. Jaký by měl být jejich účel? Vůně bezesporu dokáží podráždit naše smysly. Mohou působit jako afrodiziakum – pak v sobě nesou nádech erotična. Často do nich jejich tvůrci přenáší i různé emoce: touhu, naději, ztrátu… Co dalšího v sobě skrývají?

Parfém je jako druhá kůže, je to vůně, která odráží mou osobnost.

Autorka využila dvě dějové linky. Z našeho pohledu se obě odehrávají v minulosti, ovšem jedna v nedávné a druhá naopak ve vzdálenější. V jedné z nich je hlavní hrdinkou Anouk. Ve druhé sledujete historii rodiny Girardových. Dozvíte se, jak se jejich jméno stalo slavným. Seznámíte se s Florence Girardovou a jejím osudem. Florence se řadí k úspěšným ženám: právě ona vytvořila parfém, který od té doby žádný jiný nepřekonal! A tak i po letech zůstává vlajkovou lodí parfumérského domu Girardových. Ač je mezi zákazníky stále oblíbený, až příliš dlouho čekají na nový objev, kterým Girardovi svět vůní obohatí. Zatím se jim však nedaří dosáhnout úspěchu, který před lety zaznamenala se svým parfémem právě Florence…

Co mají Anouk a Florence společného? To zjistíte, pokud se prostřednictvím této knihy ponoříte do světa vůní!

Ukázka:

Henri za ním zavřel dveře. „Je to proutník, Anouk, slíbí ti modré z nebe, a nakonec tě opustí,“ prohlásil a Isabell se přidala: „Myslela jsem, že jsem z tebe vychovala dívku, která zná svou cenu. Odkdy se necháváš zvát takovými nafoukanci na večeři po deseti minutách známosti? Kdyby to nebyl Henriho bratranec, hned bych ti to zakázala, slečinko.“
„Promiň, maman, ale v budoucnu si už nenechám nic zakazovat.“ Po Anoučiných slovech se rozhostilo ticho. Isabell byla příliš šokovaná, než aby něco namítala, a Henri přemýšlel, jak zabránit hrozící hádce mezi matkou a dcerou. „Mimochodem, dnes jsem nebyla na univerzitě, ale u Guerlaina, abych se tam ucházela o stáž. Nebyla to moje první žádost, ale dosud mě všude odmítli. Přesto se nevzdávám svého snu, že se stanu parfumérkou.“
„Ale… co lékárna? Tady máš přece všechno, po čem tvoje srdce touží.“
„Ne, maman, nemám. To je tvůj život. Já chci něco jiného. Stéphane Girard je první, kdo mi potvrdil, že umím rozeznávat vůně, že jsem nadaná a že můj nos je výjimečný. Já to vím už dlouho, ale jak to mám dokázat, když mi nikdo nedá příležitost? Nebo když moje vlastní matka nad mými schopnostmi a mým snem jen pokrčí rameny, jako by v životě byly důležitější věci.“
„A co vlastně očekáváš? Vážně si myslíš, že ti obstará práci parfumérky u Girardových? Je možné, že na něj zapůsobil tvůj jemný čich, ale ještě víc byl unesen tvou krásou. Především proto se dnes sejdete na večeři,“ poukázal Henri.
„Kdyby se něco dělo, vím, jak se ubránit.“ Anouk samozřejmě věděla, proč Henri mluvil o svém bratranci tak špatně. Bylo jí jasné, že měl v mnohém pravdu, a měla v plánu zůstat ostražitá.
Isabell si schovala obličej do dlaní a rozplakala se.
Anouk si svlékla plášť a pověsila ho na háček v zadní místnosti. Bylo už čtvrt na sedm a ona se ve svém pokoji musí co nejlépe připravit na dnešní večeři. Možná půjde o nejdůležitější večer v jejím dosavadním životě.

Dům vůní – Martina Sahler. Metafora: Praha, 2023.