Znáte americkou autorku Natashu Boyd? Srdce mnoha čtenářek si získala románem Francouzská lekce. Pokud tato kniha zaujala i vás, nenechte si ujít novinku Anglická lekce.

Hlavní hrdinkou je Andrea – žena, která neměla jednoduchý život. Před deseti lety unikla násilnému manželovi, od té doby se skrývá (obává se, že by ji mohl pronásledovat). V anonymitě pracuje na luxusní jachtě. Nicméně takového stylu života už má dost. Nechce se neustále nechat pronásledovat minulostí. Ráda by vystoupila ze svého stínu a byla zase šťastná. Třeba po boku nějakého muže… Zkrátka zase touží po lásce! Vhodným kandidátem by mohl být např. sexy šéf ochranky Evan Roark. Andrea je do něj už nějakou dobu zamilovaná. Opětuje její city? Podlehnou konečně vzájemné přitažlivosti? Jenže i Evan má své tajemství…

Oba hlavní hrdiny ovlivňují události z minulosti. Znají se poměrně dlouho, přesto si úplně nemohou věřit. Chápu, že Andrea byla opatrná – vzhledem k prožitým událostem. Budování důvěry zkrátka chvíli trvá. Líbilo se mi, jak se jejich vztah postupně vyvíjel.

Možná si myslíte, že jde o pohodový román. Částečně to tak skutečně je, ale zároveň do něj autorka dokázala zapojit i vážnější téma: domácí násilí. I v reálném světě se ženy často ocitnou ve stejné situaci jako Andrea. Oceňuji, že Andrea v sobě našla sílu násilného manžela opustit – ačkoli to pro ni bylo těžké. Autorka tak ženám ukazuje, že mají šanci na lepší život! I když ani Andrea svou minulost dlouho nedokázala nechat za sebou, alespoň nezůstala po boku tyrana… A díky lidem kolem sebe se nakonec se svou minulostí zvládla vyrovnat. A to je poselství, které si z románu máte odnést!

Těšit se můžete i na některé z postav z knihy Francouzská lekce. I já jsem byla zvědavá, jak se jim daří. Mám ráda, když autoři dokáží své příběhy nenápadně propojit. Oba romány jsou totiž samostatné, nezáleží tedy, v jakém pořadí je přečtete. Jsou čtivé, zápletku sice nejspíš vytušíte předem, ale i tak si děj užijete. A nějakého překvapení se také dočkáte. Natasha Boyd dokáže psát velmi sugestivně – alespoň já s jejími postavami vše prožívám. Občas sice nastane až příliš náhod najednou, ale k podobným situacím dochází v řadě dalších vyprávění, takže to snad ani nemohu autorce vytýkat.

A líbí se mi i závěr: není totiž obvyklý. Mohu vám prozradit, že některé věci autorka zkrátka nechala na fantazii čtenářů. A zároveň se do závěru tohoto románu promítlo i něco z Francouzské lekce. To byl také skvělý nápad!

Oba zmíněné romány jsou povedené. Natasha Boyd do nich ukryla určitá poselství, takže rozhodně nejde jen o „červenou knihovnu“. Ačkoli samozřejmě se dočkáte i romantiky!

 

Ukázka:

A přesně proto byla moje pitomá zaláskovanost naprosto mimo mísu. I kdybych měla začít znovu randit – ne snad, že by o mě Evan jevil zájem –, s ním by mi to neklapalo. Možná mi připadal fyzicky atraktivní, ale jeho potřeba všechny a všechno řídit dokázala moje libido dokonale zchladit.
Přinejmenším to tak bývalo. Mělo by to tak být.
„Bože.“ Protočila jsem oči a zatřepala hlavou, abych to kouzlo prolomila. Pohlédla jsem na Lilian, připravená se omluvit.
Ta však mezitím zmizela uvnitř, kde čekala na Evana. Nebo na mě.
Evan se hluboce, hrdelně zasmál, až mi z toho zvuku naskočila husí kůže, a zamířil dovnitř. Pak se zarazil. „Jo, než na to zapomenu. Meg a Sue mě poprosily, ať tě pozvu dneska večer do baru.“
„Nemůžu.“
Přimhouřil oči. „Nemůžeš, nebo nechceš?“
„Budeš tam?“
„Ano.“
„Pak nechci.“ Chtěla jsem. Meg a Sue jsem zbožňovala, a když poté, co Xavier po smrti své ženy zredukoval posádku, souhlasily s návratem, byla jsem štěstím bez sebe. Milovala jsem jejich energii. Dobře se mi s nimi pracovalo a staly se z nich mé dobré kamarádky. A měla jsem narozeniny. Moje staré já mělo narozeniny. Ale to nikdo nevěděl. Nebo snad Evan ano?

Anglická lekce – Natasha Boyd. Praha: Metafora, 2024.

logo