Tajemství

Pamatujete si na román Tajemství Kosí kavárny? Napsala ho Heather Webber a jde o první díl série Magické momenty. Mně se  kombinace romantiky a magického realismu moc líbila, takže jsem se s chutí pustila do druhého dílu s názvem Tajemství Ořechové aleje.

Hlavní hrdinkou je Ema Wynnová, která má za sebou problematické dětství. Její otec zemřel a matka byla podvodnice. Ema nikdy neměla pocit, že by někam patřila (s matkou často měnily místo pobytu). Navíc způsob, kterým ji matka vychovávala, nebyl zrovna správný… Teď se však konečně blýská na lepší časy! Ema se stěhuje do Sweetgrassu v Alabamě ke své babičce. Jde o příležitost začít znovu. A možná najde i bezpodmínečnou lásku, po které celý život (marně) touží…

Ema se stěhuje do městečka, kde lidé drží pospolu – velmi dobře se znají, mnohé o sobě vědí. Nejspíš i vy tušíte, že na tohle vůbec není zvyklá…  Navíc by babičce měla pomáhat ve stánku na tržišti. S ostatními obyvateli se tedy bude často potkávat, vést rozhovory…

„Zvědavost znamenala v mém světě nebezpečí.“

Ema se příliš nedokáže uvolnit. Nepovažuje se za otevřenou. Dokonce o sobě tvrdí, že rozhodně není přátelský typ. Přátelství vždy jen předstírala… Matka ji totiž učila, že nikomu nemá věřit! Podaří se jí stát se součástí komunity? Zapustí v městečku kořeny?

Myslím, že Ema si získá vaše sympatie. Prožila toho hodně, přesto se nevzdává a dál statečně čelí všem hrozbám, se kterými se potýká. Člověk si říká, že by si už skutečně zasloužila trošku štěstí! A nesmím zapomenout: Ema má jednu zvláštní schopnost, kterou nejspíš sdělila po své matce: stačí ji jediný pohled do očí člověka, se kterým mluví, a hned pozná, zda říká pravdu, nebo lže. Díky tomu dokáže lidi dobře odhadnout… Velmi užitečná schopnost, co říkáte? Samozřejmě se nabízí otázka: kolik toho tímto způsobem zjistí o svých blízkých i dalších obyvatelích městečka?

Kromě Emy vystupuje v příběhu ještě jedna hlavní hrdinka: Emina sestřenice Cora Bee. Cora pracuje jako návrhářka a ve Sweetgrassu žije teprve krátce. Naskytla se jí zde však výjimečná pracovní příležitost! Podobně jako Ema však i Cora má spoustu problémů souvisejících s minulostí… A také tajemství, které už velmi dlouho skrývá! Co myslíte, dokáže se přízraku minulosti postavit a soustředit se na slibně se rozvíjející budoucnost? Nebo svou životní šanci prostě zahodí?

Obě ženy mají mnoho společného. A tím autorka vytvořila zajímavou dějovou linku: využije Ema svou jedinečnou schopnost, aby o sestřenici něco zjistila? A neodhalí právě ona tajemství, které Cora tak pečlivě skrývá? A aby to nebylo tak jednoduché: i Cora má zvláštní schopnost. Kolem lidí vidí barvy, které jí prozrazují jejich osobnost. Ani před Corou tedy nikdo nic neutají…

Autorka se opět pohybuje na hranici několika žánrů. Stejně jako v předchozím vyprávění ani tady nechybí špetka magie, která celý příběh činí originálním. A těšit se můžete i na drobnou detektivní zápletku! V Ořechové aleji totiž byly nalezeny zakopané ostatky… Co se v městečku před lety stalo? Komu ostatky patří? Dotknou se tyto události hlavních postav?

Teď jsem věděla, že sem krásně zapadnu. Ořechová alej měla temnou minulost. Zrovna jako já. 

Pokud se vám líbil první díl, myslím, že ani druhý vás nezklame – nese se v podobném duchu. Obě knihy lze číst naprosto samostatně, nenavazují na sebe – je tedy jen na vás, zda se pustíte do obou či jen do jedné z nich. Mě moc bavily obě!

Ukázka:

Vrhla jsem přes rameno ostražitý pohled k zahradě a houfu policistů a rychle zrak odvrátila. Co se děje na druhé straně ulice, mě sice zajímalo, ale nechtěla jsem se před Glory o policii ani zmínit z obav, že by můj hlas prozradil něco z toho, co jsem si chtěla nechat pro sebe.
„Zahradničíš?“ zeptala se cestou po chodníčku při pravé straně garáže, kde se o široké dlažební kameny otíraly přátelské kapradiny.
Najednou jsem si uvědomila, že i ona se zřejmě zmínce o přítomnosti policie vyhýbá. Možná si myslí, že by mě to mohlo vyděsit. Netušila, že k tomu, abych se vzdala příležitosti zapustit kořeny, kterou mi dala, by bylo třeba mnohem víc. „Ani ne.“
Znovu zavrtěla hlavou. „To napravíme. Naučím tě všechno, co znám. Čekají tě Gloryiny lekce zahradničení.“
Líbilo se mi, jak to zní. Stoupaly jsme po tmavém kovovém schodišti posetém skvrnami od rzi. Přede dveřmi do bytu, které stínila loupající se dřevěná markýza porostlá stříbřitým mechem, Glory přerývaně oddechovala a několikrát štěkavě zakašlala.
„Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se a nebyla si jistá, jestli ji mám poplácat po zádech, nebo volat o pomoc.
Ovládla kašel a sáhla po klice. „Jsem docela v pořádku, zlato.“
Jelikož měla odvrácenou tvář, neviděla jsem jí do očí, stejně jsem ale vycítila, že lže. „Umím si představit, jak moc v pořádku,“ odpověděla jsem ozvěnou jejích vlastních slov, která mi řekla před chvílí.

Tajemství Ořechové aleje – Heather Webber. Brno: Jota, 2024.