Dnes přináším tip na knihu pro všechny čtenářky obdivující ženy, které se jen tak něčeho nezaleknou a dokáží bojovat o své místo ve společnosti. Pokud sledujete knižní novinky, nejspíš odhadnete, že se jedná o historický román Vévoda z Montgomery, jehož autorkou je Evie Dunmore. Jde o první díl série Rebelky z Oxfordu, takže pokud se vám bude líbit, můžete se těšit i na pokračování!

Píše se rok 1879 a pětadvacetiletá Annabelle Archerová právě zjistila, že na oxfordské univerzitě otevřeli kolej pro ženy. Hranice panství Chorleywood, kde už pět let slouží svému bratranci jako děvečka pro všechno, představovaly vždy také hranice jejích snů. Jenže nejnovější události všechno změnily! Její sebeovládání se rozpadlo na kusy a ona touží uchopit svou životní šanci: náležité vzdělání by mohlo zabránit dalším životním pádům. Rozhodně netouží stát se kořistí nějakého chlípného pána…

„Je dobře známo, že přílišné vzdělání narušuje ženský mozek.“

Přijímací dopis z univerzity už má, teď zbývá jen získat souhlas svého bratrance Gilberta. Právě v rukou tohoto nadutého ignoranta spočívá její další osud. Oba si velmi dobře uvědomují, jak neobvyklé její rozhodnutí je. Annabelle musí najít něco, co ho přesvědčí o jeho správnosti. Nějaký vyšší účel, který ospravedlní tuto drobnou nepatřičnost.

„Předpokládám, že s takovým vzděláním stejně budeš pro manželství naprosto nevhodná.“

Jistě vám neprozradím příliš, když napíši, že vysněný souhlas Annabelle nakonec získá. Ovšem pod podmínkou, že bude bratranci zasílat dvě libry měsíčně jako kompenzaci toho, že už pro něj nebude pracovat. A samozřejmě mu musí slíbit, že se nezaplete do žádného skandálu. Protože to si muž jeho postavení přece nemůže dovolit! Tehdy však Gilbert ještě netušil, že Annabelle získala stipendium od Národní společnosti za volební právo žen. A tuto společnost tedy bude podporovat v úsilí o získání volebního práva pro ženy. Což v jeho očích bude asi tak stejně velký morální prohřešek jako třeba skandál z vášně…

„Tou poslední věcí, již by si přála, bylo znovu se dostat do problémů kvůli muži.“

Díky této společnosti se seznámí s dalšími ženami, které už nehodlají strkat hlavu do písku. Naopak s hlavou vztyčenou bojují za lepší postavení žen. Protože proč by zámožná žena měla přijít ve svatební den o veškeré své jmění ve prospěch manžela? Navíc jen ten, kdo na sebe má napsaný majetek, může volit! Annabelle se spřátelí třeba s Harriet Greenfieldovou, jejíž otec je jedním z nejmocnějších britských bankovních magnátů. A kdyby věděl, do čeho se jeho dcera pustila, nejspíš by ho trefil šlak! Tyto dívky se totiž pokouší přesvědčit vlivné muže připravující zákony o tom, že postavení žen by mělo být srovnatelné s postavením mužů (a to v době, kdy by se žádná slušná žena na ulici nedala do řeči s cizincem).

„Nedokážu se rozhodnout, jestli jste jedna z nejstatečnějších, nebo nejpošetilejších žen, které jsem v poslední době naverbovala.“

Annabelle dobře zná tyto sebevědomé muže, kteří mají pocit, že jsou pány tvorstva. Však to také svým sebejistým postojem a panovačným hlasem okatě dávají všem najevo! Z prvního muže, u něhož se Annabelle pokusí lobbovat, se vyklube rovnou vévoda z Montgomery! Pětatřicetiletý Sebastian Devereux, jeden z nejvlivnějších mužů v zemi. Ženy se ho příliš bojí, než aby se mu odvážily jen pohlédnout do očí. Annabelle se na něj nejen dívala, ale navíc se pokusila o konverzaci! S mužem, který se se svojí manželkou rozvedl sotva po roce manželství, ponechal si její věno a ji nechal zmizet. Pokusit se ho přesvědčit, aby bojoval za práva žen, je předem prohraná bitva! Nebo ne? Jakou nebezpečnou hru Annabelle rozehraje?

„Drastické okolnosti vyžadují drastická opatření.“

Přiznávám: ačkoli historické romány příliš nevyhledávám, tahle kniha v sobě ukrývá příběh přesně podle mého gusta! Je v ní zpracované důležité téma, přesto je vše podáno s lehkostí a humorem. Politika, obchody a malicherné mocenské hry jsou zjemněny romantickou linkou. Protože láska dělá ze všech lidí rovné. Hlavní hrdinka je bojovnice každým coulem, která se v jakékoli situaci bez váhání postaví za práva žen. Je inteligentní, bystrá, pragmatická, paličatá, cílevědomá a také sympatická. Dialogy jsou plné sarkasmu, což vám často vykouzlí úsměv na rtech. A krev v žilách vám rozvíří nedůvěra mužské části populace nejen vůči samotné hlavní hrdince, ale obecně vůči ženám. Není tedy divu, že budete Annabelle fandit, aby se ve světě plném mocných můžu neztratila. Ale nemusíte se bát, protože tato žena není žádná křehké květinka!

Ukázka:

„Mohl by vévodův názor ovlivni ostatní mocné muže?“
Lady Lucie si neelegantně odfrkla. „Kdyby si umanul, mohl by ovlivnit celé nadcházející volby.“
„Ale to znamená, že pokud je proti nám, sotva záleží na tom, kolik dalších mužů získáme pro naši věc, že?“
„Nejspíš ano.“ Lady Lucie se zamračila. „Ale na tom nesejde. Naše armáda není stvořená pro útok na takovou pevnost.“
„Co zkusit obléhání?“ navrhla Annabelle. „Nebo nějakou lest, třeba velkého dřevěného koně?“
Upřely se na ni dva páry očí.
Skvělé, už zase přemýšlela nahlas. To, že do ní ten muž strčil, s ní muselo otřást víc, než tušila. 
„Proč ne, to se mi líbí,“ protáhla lady Lucie. „Měly bychom Montgomeryho příští týden zařadit na program naší chůze.“

Rebelky z Oxfordu: Jak svrhnout vévodu – Evie Dunmore. Praha: Cosmopolis, 2022.