Srdcová Královna

Dnes mám tip ke čtení především pro ty, kteří jsou uchváceni Alenkou v říši divů. Marissa Meyerová, která je poslední dobou oblíbená svými retellingy, napsala prequel k tomuto oblíbenému příběhu. Pokud by se vám zastesklo po říši divů, určitě se poohlédněte po její novince Bez srdce. Díky ní tak opět dostanete možnost nahlédnout do Srdcového království, zúčastnit se čajového dýchánku s Kloboučníkem a setkat se s vašimi dalšími oblíbenými hrdiny – třeba se Šklíbou nebo proslulým Bílým králíkem. Samozřejmě se také seznámíte s novými postavami a nahlédnete do života těch, o kterých si myslíte, že už je dobře znáte – věřte mi, neznáte. Zejména některé z postav mají jinou minulost, než by se na první pohled mohlo zdát.

„Vždycky si zkontrolujte klobouky dřív, než si je nasadíte na hlavu. Nikdy nevíte, co se v nich skrývá.“

Hlavní roli v celém vyprávění hraje lady Catherine Pinkertonová, dcera Markýze a jeho ženy, dědička Želví zátoky. O Cath je známo, že miluje pečení. Jejím největším snem je otevřít si společně se svou služebnou, ze které se stala její velmi blízká přítelkyně, vlastní pekařství plné různých dortíků a dalších sladkostí. Nepochybujte o tom, že by se velmi brzy stalo nejoblíbenějším v celém Srdcově, protože svými sladkostmi je proslulá už nyní – vždyť je miluje i sám pan Král. Bohužel právě to se ukáže jako kámen úrazu… Kdo ví, co vše přispělo k tomu, že se jí právě on začne dvořit a usilovat o její srdce. Sami zjistíte, jak moc je její srdce žádané…

„Blázny vždycky každý podcení.“

Catherininy rodiče nikdy nebyli z její záliby nadšení a podle nich rozhodně nepřipadá v úvahu, aby jejich dcera vstoupila do mužského světa a začala podnikat. A už vůbec ne po boku prosté služebné. Navíc její matka považuje pečení za práci pro sluhy a nesnesla by pomyšlení, že by Cath své věno použila na založení vlastního podniku. Jediným důvodem, proč ji sem tam zálibu toleruje je to, že peče pro svého nápadníka – Krále Srdcového království. Nebudu vám tajit, že Markýz s Markýzou by z tohoto sňatku byli velmi nadšení.

„Je nebezpečné něčemu nevěřit jenom proto, že tě to děsí.“

Cath však svému srdci jen stěží dokáže poručit – nedaří se jí nalézt zalíbení v kulaťoučkém mužíčkovi s růžovými tvářemi a sklonem k chichotání v těch nejnevhodnějších situacích, který je asi o patnáct let starší než ona sama. Je sice hodný, ale snad až příliš jednoduchý a ne moc chytrý. Jenže může si Cath dovolit odmítnout samotného Krále? Co by takové odmítnutí vůbec následovalo? Celou situaci navíc komplikuje seznámení s jeho šaškem Šprýmem. Cath přitahují tajemství, která se kolem něj vznáší. Přestože je Srdcov malým královstvím, ve kterém se všichni znají, nikdo neví, odkud se Šprým vlastně vzal. O jeho rozcuchaných černých vlasech, jantarově zlatých očích, šibalském úsměvu a dolíčkách ve tváří se Cath zdálo ještě dřív, než ho poznala. Nezapomínejte však, že v říši divů nic není samo sebou. Co je Šprým vlastně zač? A dokáže splnit své poslání, svůj tajný úkol, který by mohl ukončit svár mezi Bílou a Červenou Královnou?

„Možná se známe z budoucnosti a vy si jen vzpomínáte pozpátku.“

Je zřejmé, že kniha je vlastně takovou pohádkou. A právě tak je nutné k ní přistupovat. I když je napsána jednoduše a autorka se inspirovala Alenkou v říši divů, dokázala vytvořit originální, poutavý a nenáročný příběh, ve kterém dokonale vystihla atmosféru z říše divů – ze země, ve které je možné naprosto vše. Můžete u něj vypnout, odpočívat a nechat se unášet Catherininým bojem o vlastní štěstí. Je plný čar a kouzel, ale i nebezpečí, vzrušení, zrady a lásky. Opravdu se jí perfektně podařilo rozšířit bláznivý, ztřeštěný a svérázný svět Lewise Carrolla. V žádné pohádce by nemělo chybět ponaučení a těší mě, že i s touto výzvou si autorka velmi dobře poradila. Je pravda, že první polovina knihy je volnější a méně akční, za to ve druhé půlce se dočkáme situací, kdy jeden zvrat střídá druhý a vše tak postupně nabírá na obrátkách a graduje. Postavy jsou z hlediska charakterů velmi pestré – zejména jedna nečekaně zamíchá kartami osudu. Líbí se mi hádanky, kterými je vyprávění doplněno a které jsou opravdu nevšední – zkrátka přesně sedí do říše divů tak, jak ji známe z Alenky.

„Někdy je vpředu a někdy vzadu, někdy spěchá, jindy se loudá a někdy se zastaví úplně.“

Ti z vás, kteří tuto autorku znají, už jistě dobře vědí, co od ní očekávat. Jestli ji neznáte, je nejvyšší čas, abyste se s ní seznámili – zejména pokud máte rádi retellingy. Pro fanoušky Alenky v říši divů je v podstatě povinností toto dílo nepřehlédnout. Má očekávání autorka rozhodně naplnila. Co myslíte, vyhraje tentokrát láska nebo rozum? A je vůbec možné vzepřít se svému osudu?

Ukázka:

„Slyšelas tu druhou fámu?“ pokračoval Šklíba.

„Nevím. Jakou druhou fámu?“

Šklíba se převalil na břicho a opřel si tlamu o chlupaté packy. „Náš nejdražší Král si vybral nevěstu.“

Vytřeštila oči. „Ne! A kdo to je?“ Rozhlédla se po sále. Rozhodně ne Margaret. Možná lady Adéla z Prodlévačska nebo lady Vrbína z Oráčova vrchu, anebo snad… Zatajil se jí dech. Cítila, jak ji naskakuje husí kůže. Nadšení její matky. První čtverylka. Králův nervózní úsměv. Prudce se obrátila na Šklíbu. Zubil se od ucha k uchu a jeho úšklebek byl tentokrát obzvlášť výsměšný. „To nemůžeš myslet vážně.“

„Že nemůžu?“ zeptal se a zalétl pohledem ke svícnům. „No to se podívejme. A já měl za to, že tohle ještě dokážu.“

„Šklíbo, to není k smíchu. Král přece nemůže… není možné, aby…“

Catherine polilo horko. Dech se jí krátil; skoro by přísahala, že někdo tahá za tkanice jejího korzetu. 

„Já nemůžu. Ach, Šklíbo, já nemůžu.“

„Možná by sis měla připravit jinou odpověď, než předstoupíš před celé království.“

Bez srdce – Marissa Meyerová. Egmont ČR, 2017.