aristotelesadanteodhalujízáhadyvesmíru-banjamin-alire-sáenz-knihomolka-recnze-blog-braboravoriskovaUvědomila jsem si, že bych měla napsat recenzi na Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru co nejdříve, dokud mám celý příběh v živé paměti a dojmy z knihy stále ukotvené uvnitř. Fakt, jenž musím podotknou, je ten, že dojmů bylo mezi řádky této nevšední knihy skutečně mnoho.

Aristoteles je povahou spíše samotář, uzavřený chlapec, který stěží hledá správná slova a trpí nedostatkem sebedůvěry. Dante umí plavat. Aristoteles ne. Dante miluje poezii a umění, Ari je naštvaný teenager, který má bratra ve vězení. Když se tihle dva kluci potkají na koupališti, ještě netuší, jak výjimečným se jejich přátelství zakrátko stane. I přesto, že by se na první pohled mohlo zdát, že tihle dva podivíni nemají zhola nic společného, nalézají bok po boku cestu k vzájemnému porozumění.

Když jsem se poprvé o knize dozvěděla na internetových stránkách CooBoo, už jen z jejího názvu na mne čišela ta obrovská dávka filozofické poezie. Námět zněl netradičně (alespoň tedy pro mě), přeci jen, kdy jste naposledy četli knihu zabývající se hlubokým přátelstvím mezi dvěma chlapci?

Osamělý Aristoteles jednoho parného letního dne vyráží na místní koupaliště, kde jej překvapí pohledný Dante s nabídkou, zda nepotřebuje naučit plavat. Svou otázku musí zaskočenému Arimu několikrát zopakovat. Po hodinách stráveném plaváním můžeme sledovat vyvíjející se jak přátelství, tak charaktery obou dospěle uvažujících chlapců.

Zatímco Ari, vypravěč příběhu, prahne po pravdě o bratrovi a touží pochopit svého válkou poznamenaného otce, Dante svádí poněkud jiný vnitřní boj s neshodami, které pokouší jeho srdce.

V životech obou chlapců hrají důležitou roli rodiče, což upřímně vyzdvihuji. Představa takto důvěrné, láskyplné a příjemné komunikace mezi dospělými a jejich pubertálními potomky působí uklidňujícím dojmem. Je hezké vidět, jak si děti umí vážit bytostí, jež stojí za jejich zrozením.

Co na knize oceňuji, je styl, jímž příběh Aristoteles vypravuje. Stránky mi mezi prsty mizely rychlostí blesku, k čemuž přispívaly i krátké kapitoly (někdy opravdu kraťoučké). V knize nehledejte žádná složitá souvětí či nesrozumitelné slovní obraty, ba naopak – mluvím zde o nenáročné, rychle ubíhající četbě. Jediné, co mne místy poněkud mátlo, byly nepřehledné dialogy. Věty jsou uvedeny pouze v uvozovkách pod sebou, postrádala jsem zakončení typu „odpověděl Dante“.

Celkově příběh možná působí trochu nereálně, uměle nebo přefilozofovaně, já sama si nedovedu představit takto uvažující a mluvící kluky mého věku, avšak své volby nijak nelituji. Podstata knihy skrývá určité kouzlo, které buď oceníte, anebo vás prostě ničím nenadchne. U mne převládá první varianta.

Kniha Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru ve mně zanechala spoustu dojmů a všemožných pocitů. Jsem ráda, že se dnešní svět nebrání vzniku knih na toto donedávna zavrhované téma. I když je naše společnost stále plná předsudků, Ari a Dante ztělesňují obrat k lepšímu. Nad knihou mi bylo dopřáno strávit pár příjemných, poetických chvil, při nichž jsem byla nucena zamyslet se, ale i pousmát.

Ukázka z knihy:

,,Prostě si udělej hezké léto, Ari.“
Způsob, jakým to řekla. Způsob, jakým se na mě podívala. Někdy v jejím hlasu bylo tolik lásky, že jsem to nemohl snést.
„Dobře, mami,“ řekl jsem. „Možná se zamiluju.“
„Proč ne?“ řekla.
Rodiče své syny někdy tolik milují, že si jejich život představují jako romantický film. Myslí si, že mládí nám pomáhá překonat všechny problémy. Možná rodiče zapomínají na jednu drobnost: Být na prahu sedmnácti může být kruté a bolestivé a matoucí. Být na prahu sedmnácti může být i na hovno.

Benjamin Alire Sáenz – Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru. CooBoo 2015