Arthur_Conan_Doyle_by_EO_Hoppe,_1912Původně nic nenapovídalo tomu, že Artur Conan Doyle bude jednou světově uznávanou osobností a bude ho znát celý svět. Jako lékař byl naprosto neschopný a měl nedostatek pacientů. Tím jediným, co ho drželo nad vodou, byly oběti dopravních nehod. A jako spisovatel tehdy také nestál za moc – jeho historické romány se setkaly se zápornou kritikou jak u odborníků, tak u veřejnosti.

Doyle si však z kritiky nic nedělal a ve svém psaní pokračoval. Začal psát příběhy o řešení záhad, které vycházely v časopise Strand na pokračování. Sherlock Holmes, vysoce inteligentní a nervózní detektiv, poskytující rady si brzy získal přízeň čtenářů. Autor  čerpal z dob svých studií, kdy předobrazem samotného Sherlocka se stal Doylův učitel z edinburské univerzity. Najednou literární kariéra Arthura Conana Doyla vzlétla prudce vzhůru. Dokonce když svého detektivního hrdinu v posledním z příběhu zabil, tak lidé začali protestovat před jeho domem. Doyle byl tedy nucen přivést Holmese zpět.

Autor měl původně v úmyslu pojmenovat svého hrdinu Sherringford Hope. Ale jeho ženě se to nelíbilo, a tak Arthur zkombinoval Sherlock podle svého oblíbeného hudebníka a Holmes podle slavného právníka, který chvíli předtím vydal knihu. Kdyby tedy šlo vše podle Doylových původních plánů, nejen že by slavný detektiv měl poněkud neohrabané jméno, ale zřejmě by se ani nepodobal postavě, jakou známe nyní. Arthur totiž trval na tom, že ilustrace k příběhu má vytvořit jeho otec – alkoholik v té době nacházející se v blázinci. Nakonec si však najal tehdejší ilustrátorskou špičku – Sidneyho Pageta, který prohlásil, že musí vytvořit takového Sherlocka, po kterém budou ženy šílet a muži se jej budou snažit napodobovat. A tak vznikl Sherlock Holmes v té podobě, v jaké ho známe dnes.

Během první světové války Arthur Conan Doyle ztratil svého syna i svého bratra. Jeho zármutek byl tak veliký, že se odvrátil od racionálního myšlení a propadl spiritualismu a komunikaci se zesnulými. V té době probíhaly tyto seance u dřevěného stolu, který se vznášel a klepal. Slavným médiem byla Margaret Foxová, která však po dlouhých letech přiznala, že vše předstírala. Doyle její přiznání ale odmítl brát vážně. Poté začal on sám přednášet o spiritualismu a když na toto téma jednou vystupoval v New Yorku, přerušil ho pronikavý pískot. Arthur to považoval za znamení shora a velmi ho to rozrušilo. Alespoň do té doby, než se jeden stařec přiznal, že za to může jeho naslouchátko. Noviny o této epizodě později často psávaly, aby lidem dokázaly, že tvůrce Sherlocka není tak úplně v pořádku.

Když se z Arthura Conana Doyla stala díky Sherlocku Holmesovi celebrita, zasvětil svůj život tím, že zasahoval do nejrůznějších soudních případů. Dokonce se zapojil do dvou slavných procesů, kde dle jeho názoru byli odsouzeni nespravedlivě dva muži. Doyle se také snažil získat křeslo v parlamentu. Neúspěšně. Otec Sherloka Holmese  se tak soustředil pouze na již zmiňovanou víru ve spiritualismus. Tyto postoje mu však vynesly výsměch a snad jediný, kdo za ním plně stál, byla jeho manželka. Ta si hned po jeho smrti najala letadlo, aby se spojila se zesnulým manželem. Věřila, že se s ním spojí snadněji, když se přiblíží k nebesům.

Zdroj: Robert Schankenberg – Tajné životy slavných spisovatelů

Foto: Wikipedia. org