Říká vám něco jméno Julian Fellowes? Ano, jde o známého a oceňovaného scénáristu, který je spojován především s tolik oblíbeným Panstvím Downton. Kromě řady scénářů má na svém kontě i několik knižních děl (některé pod pseudonymem Rebecca Grevilleová). A nyní přichází s novým historickým románem Belgravia. V něm vás zavede do 19. století mezi londýnskou společenskou smetánku.

K vyššímu společenskému postavení mnohdy vede strastiplná cesta. O tom ví své rodina Trenchardových. James Trenchard je synem trhovce, jeho žena Anna dcerou učitele. Přesto se jim podařilo dosáhnout určitého společenského vzestupu: i když James začínal se stánkem na trhu v Covent Garden, nyní se stal hlavním zásobovatelem vznešeného vévody z Wellingtonu, který je rovněž dobrým přítelem Richmondových. Trenchardovi jsou bohatí, úspěšní a v londýnské komunitě obchodníků oblíbení. Jenže Jamesovi to stále nestačí, chce víc. Společně s dcerou Sophií se mu podaří zajistit pozvání na ples, jenž pořádá vévodkyně z Richmondu. James a Sophia jsou nadšení a pozvání vnímají jako obrovskou příležitost k získání řady nových (a důležitých) kontaktů. Jenže Anna je skeptická a domnívá se, že by v přeplněném tanečním sále neměli zabírat místa, která po právu patří jiným. Nechce chodit do společnosti, ve které nejsou vítáni ani respektováni. Celé by to mohlo špatně skončit. Jenže manžela od jeho plánů jen těžko odradí…

„Sny mohou člověka přivést do problémů, když není dost opatrný.“

Anna věděla, že její dcera Sohpia má velmi blízko k synovci vévodkyně z Richmondu Edmundovi, který bude na plese rovněž přítomný. Jenže Edmund je nejstarší syn hraběte a takové postavení obnáší spoustu závazků. Nemůže si vybrat ženu jen podle svého srdce. A Sophia není dívkou, kterou by si mohl vzít.

 „Musí to skončit, než se dostanete do řečí, jinak na to doplatíš ty, ne on.“

Problémů však bude mnohem více. Vedle zakázané lásky mladých milenců se objeví řada dalších špatných zpráv. Napoleon Bonaparte se blíží a britské vojsko se mu musí postavit. Jaké události budou následovat? Jaké zásadní okamžiky budou s tímto dnem spojeny? Jaká tajemství někteří z účastníků plesu skrývají? A jak tato tajemství změní životy některých z hlavních hrdinů?

Julian Fellowes je známý tím, že dbá na autenticitu svých děl. Snaží se, aby jeho příběhy co nejvíce vystihovaly období, do kterého je děj zasazen. A nutno podotknout, že tohle se mu skutečně daří. Nebudete mít vůbec žádný problém vžít se do jednotlivých postav. Zkrátka si budete připadat, jako byste se v samotném příběhu ocitli přímo vy. Nezapomíná totiž ani na nejmenší detaily, v tomto směru jsou jeho díla skutečně unikátní.

Pokud i vy patříte k fanouškům Panství Downton, neměli byste si tento román nechat ujít, protože v některých ohledech jsou příběhy podobné. Na své si však mohou přijít i čtenáři, kteří historickým románům jinak příliš neholdují (i já si v tomto žánru velmi dobře vybírám, které z vyprávění stojí za přečtení). Belgravia se sice odehrává v 19. století a mnoho věcí bylo tehdy samozřejmě odlišných (morálka, zvyky, státní uspořádání, postavení žen…), ale hlavní hrdinové prožívají podobná dramata jako my dnes. Ctižádost, závist, nenávist, intriky, chamtivost, laskavost, nezištnost a láska. S tím vším se můžete setkat nejen v tomto příběhu, ale i ve svém životě. V některých směrech je tedy i tato kniha stále aktuální.

Ukázka:

Vévodkyně chovala jisté podezření a začínala litovat své velkorysosti. „Doufám, že se na mě tvoje matka nebude zlobit.“ Pozvánky mu dala bez přemýšlení, ale po krátké úvaze dospěla k závěru, že se na ni její sestra zlobit bude, a to velmi. Jako na zavolanou se ozval komorníkův hlas: „Pan a paní Trenchardovi. Slečna Sophia Trenchardová.“

Vévoda pohlédl směrem ke dveřím. „Snad jsi nepozvala toho Kouzelníka?“ Jeho žena vypadala zmateně. „Wellingtonův hlavní zásobovatel. Co ten tady dělá?“

Vévodkyně se přísně obrátila na svého synovce: „Proviantník vévody z Wellingtonu? Já jsem pozvala na svůj ples obchodního dodavatele?“

Lord Bellasis se nenechal tak snadno odradit. „Drahá tetičko, pozvala jste jednoho z vévodových nejvěrnějších a nejvýkonnějších pomocníků v jeho vítězném boji. Řekl bych, že každý loajální Brit by měl být hrdý na to, že může přivítat pana Trencharda ve svém domě.“

„Podvedl si mě, Edmunde. Nemám ráda, když ze mě dělají blázny.“ Ale mladík už odešel přivítat nově příchozí. Hleděla na svého manžela. Vypadal pobavený jejím hněvem. „Nezírej na mě, moje milá. Já jsem ho nepozval. To tys je pozvala. A musíš přiznat, že je hezká.“ Alespoň to byla pravda. Sophia nikdy nevypadala půvabněji. 

Belgravia – Julian Fellowes. Brno: Jota, 2021.

logo_Jota