Nakladatelství Jota právě vydalo román pro dospívající dívky s výmluvným názvem Nahoře bez, jehož autorkou je Jutta Nymphius. Je určený všem dívkám, které se zrovna nachází v tom nejcitlivějším věku, kdy (nejen) jejich tělo prochází nevyhnutelnými změnami souvisejícími s dospíváním.

Hlavní hrdinkou je Amelie. Nepůsobí zrovna šťastně, protože neustále řeší několik problémů – doma, ve škole a také sama se sebou. Není spokojená se svým tělem. Až příliš se pozoruje a vidí na sobě jen samé nedostatky. Sní o postavě přesýpacích hodin, jenže vypadá spíše jako pyramida. Trápí ji plochý hrudník a příliš široké boky. Také řídké vlasy, kulatý obličej, křivý nos, příliš úzké rty, velké břicho a plochý zadek.

„Neustále remcáš kvůli vlastnímu tělu. Jenže tímhle to ostatním akorát usnadňuješ, takže si z tebe v pohodě můžou dělat srandu.“

Ničemu nepomáhá ani to, že kolem sebe vidí samé ideály krásy. V on-line světě všichni sdílí jen dokonalost. Jenže odpovídá to realitě? Počítačové programy dovolují takové úpravy fotek, že na nich lidé během pár vteřin vypadají úplně jinak. Je jednoduché odstranit žluté tóny ze zubů či jakýkoli pupínek a červený flíček. A někteří zajdou ještě dál: své tělo vymění za tělo úplně někoho jiného. Je to jen otázka několika vteřin a lidé na fotkách sdílených na internetu najednou vypadají prostě suprově.

„Když se umí fotky správně upravit, je zkrátka možné úplně všechno.“

Jak se pak mají dívky se zcela normální postavou, která jednoduše není v některém ohledu úplně perfektní, se vším vypořádat? Nikdo není dokonalý. A k tomuto závěru bude muset dojít i Amelie a naučit se mít ráda své tělo takové, jaké je.

Autorka ve svém vyprávění spojila několik důležitých věcí, které dívky v období puberty mohou trápit. Nespokojenost s vlastním tělem, výkyvy nálad spojené s hromadou emocí, které přicházejí s každou malicherností, ale i problémové rodinné zázemí (rodiče by do svých sporů zatahovat děti prostě neměli) a problémy s kamarády. Někdy je těžké odlišit dobré přátele od těch špatných. Navíc dospívání je spojeno i s prvními záchvaty zájmu o opačné pohlaví a první láska nemusí být vždy šťastná. I Amelie se snaží přátelit s někým, kdo o to vůbec nestojí. A naopak přehlíží někoho, kdo ji má velmi rád.

Tato kniha už dávno nepatří k žánrům, jež běžně čtu. Přesto mě dokázala zaujmout. Je jasné, že podporu v ní najdou dívky, které jsou ve stejném věku jako hlavní hrdinka a prožívají podobné patálie. Příběh je v mnoha ohledech reálný a může být takovým „návodem“ na to, jak se s pubertou vypořádat. Dívky navíc dostanou jeden důležitý impuls: měly by si dávat pozor, jaké fotky s ostatními sdílí. Mám však ještě jednu skupinu čtenářů, kterým bych tuto knihu doporučila: matky dospívajících dcer. Možná vás nebude příliš bavit, ale přečtenou ji budete mít za chvilku. Dozvíte se z ní jednu důležitou věc: právě ve vás by vaše dcery měly najít oporu. Vy byste jim měly vysvětlit, že realita často neodpovídá skutečnosti a připravit je na změny, kterými budou procházet. Věnujte jim svůj čas a dejte jim najevo, že je máte rády takové, jaké jsou. Alespoň některé věci by pak pro ně mohly být jednodušší.

Ukázka:

Otevřu si galerii, vyberu dvě fotky, rozkliknu, vystřihnu hlavu, zkopíruju do mezipaměti, přetáhnu na druhou fotku. Skryju pozadí, pomocí nástrojů malování objedu a vyhladím drsné okraje, přechod totiž musí být měkčí a plynulejší. Klik, klik, klik, prsty zadávají neustále nové příkazy. Pak pozadí zase zobrazím, dám hlavu do správné polohy, pootočím ji a upravím velikost. Přechod na krku vypadá ještě pořád nepřirozeně. Štětcem na klávese B udělám měkký přechod a pomocí klávesy S odstraním na pozadí zbytek vlasů ze staré hlavy. Přiblížím. Jo, to není špatné, ale radši zvolím nižší tvrdost, bude to vypadat reálněji. Paráda, teď vypadám dobře. 

Nahoře bez – Jutta Nymphius. Brno: Jota, 2022. 

logo_Jota