Znáte autorku Jodi Ellen Malpasovou? Jak by ne, vždyť i u nás už vyšlo mnoho jejích románů, které čtenářky chytily za srdce! A ve sbírce by vám rozhodně neměl chybět ani její román Pro tebe.

Seznámíte se s Lo Harperovou – ženou, která měla to obrovské štěstí a našla muže, se kterým touží zestárnout. Billyho Harpera považuje za svého osudového partnera, kterého poznala v komplikované životní situaci.

„Bylo mi třiadvacet, byla jsem ztracená a snažila jsem se zjistit, kdo vlastně jsem. Život mi připadal jako boj s větrnými mlýny. Všechno se zdálo nemožné. Pak jsem najednou přestala bojovat. Místo toho jsem se řítila životem a hluboce, bláznivě a vášnivě se zamilovala. Láska je lék na všechno.“

Milovali se, vzali se, přemýšleli o založení rodiny a doufali, že už je nic nerozdělí. Jenže pak přišla krutá rána…

„Měli jsme být spolu navždy. To bylo jasné. Nemyslela jsem si, že na světě existuje něco, co by nás mohlo zlomit. Dokud se to nestalo.“

Pokud znáte předchozí autorčinu tvorbu, nejspíš vás tento román překvapí – od předchozích se totiž v mnohém liší. Jde o velmi emotivní čtení a musím říct, že i se mnou děj místy pěkně zacloumal. Svědčí to jedině o tom, jak dobře autorka vše vymyslela a samozřejmě i popsala. Dokázala mě tolik vtáhnou do děje, že jsem i já cítila vše, s čím hlavní hrdinové bojovali – a že jim autorka pořádně naložila! Jenže víte, co je nejhorší? Vyprávění je naprosto reálné, ani skutečný život se s námi někdy vůbec nemazlí a v podobné situaci se lidé skutečně ocitají… Není divu, že v takové situaci ztrácí víru v lepší zítřky a mají dojem, že se jim vše hroutí přímo pod rukama. Důležité je však najít sílu zvednout se a jít dál! Ano, jde o příběh o lásce, ale také její odvrácené straně. Láska totiž občas pořádně bolí… Dále jde o příběh o rodině, přátelství, bolesti, ztrátě, odvaze a také o naději.

Nechci úplně prozradit, jakému tématu se autorka v tomto románu věnuje – co konkrétně se Lo a Billymu přihodilo. Myslím, že bude lepší, když to zjistíte sami. Nicméně pokud máte rádi reálná vyprávění, tohle je jedno z nich. Na jednu stranu vlastně kniha vůbec není originální – stejné téma najdete ve spoustě dalších příběhů, ovšem zpracováním tento určitě vyniká. Myslím si, že autorka dobře věděla, že své čtenáře chytí za srdce. Nikdo nechce ztratit milovaného člověka. A tady názorně uvidíte, čím si osoby v podobné situaci prochází. A pochopíte, proč se chovají způsobem, kterým se chovají. Jeden se snaží obětovat pro druhého a zajistit, aby milovaná osoba byla i v těžkých chvílích šťastná. Druhý nechce, aby se kvůli němu obětoval člověk, kterého tolik miluje… A tak se dostávají do „začarovaného kruhu“. Nutno podotknout, že těžké je to pro všechny zúčastněné…

Zase se mi po delší době do rukou dostal román, který mě přiměl zamyslet se nad životem. A nebrat věci jako samozřejmost, protože je velmi snadné přijít o to, co vás zrovna dělá šťastnými. Protože stejně jako v případě hlavní hrdinky se i váš pohádkový život snadno může změnit v noční můru… Jak překonat beznaděj a smutek? Musíte věřit a nevzdávat se naděje – stejně jako hlavní hrdinka. Nenechte si ujít tuto jízdu plnou emoci a pusťte se do čtení!

Ukázka:

„Mám vzít vozík?“ zeptám se a nečekám, až mi otevře dveře. Vystoupím a hledám vozík v odbavovací zóně.
„Neboj se, kufry jsou na kolečkách.“
„Ale tvoje…“
„Je to v pořádku,“ dokončí a podívá se na mě varovným pohledem, jako vždycky, když se rozčiluju. Čeká, až taxikář otevře kufr, vezme za kliku a usměje se. „Ale znamená to, že tě nemůžu nést. Myslíš, že se dostaneš k odletové bráně?“
Protočím oči, když sleduji, jak se jeho tělo zapojuje a připravuje se vytáhnout můj obrovský kufr z auta. Samozřejmě se ozývají sarkastické poznámky na adresu mého nepřiměřeného balení, protože podle všeho nebudu potřebovat žádné oblečení.
Billy předstírá, že se namáhá, zatímco já si razím cestu k němu a hledám v tašce telefon.
Ale pak se jeho výraz náhle změní, v očích se mu objeví něco, co nepoznávám.
Jeho tělo se otřese.
Zastavím se na místě.
Kufr s žuchnutím dopadne na podlahu.
Chvíli mi trvá, než rozluštím výraz Billyho tváře, ale brzy si uvědomím, že je to výraz bolesti. Ne, ne bolest. Agónie. „Billy?“ řeknu a žaludek se mi sevře.
Zůstane stát jako přimrazený v ohnuté poloze. „Jsem v pořádku,“ vydechne, i když jeho slova prořízne bolest. „Jen mi dej chvilku.“

Pro tebe – Jodi Ellen Malpasová. Praha: Cosmopolis, 2024.