(Ne)dokonalý pár

Hledáte pohodový a zároveň v mnohém poučný příběh, který vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři? A máte rádi romány? Pak si nenechte ujít knihu Téměř dokonalá, kterou napsala Michala Ries.

Hned v prologu zjistíte, že hlavními hrdiny jsou Kamila Debnárová a Robert Rodan. Autorka vám v pár větách bez okolků prozradí, že Kamila a Robert budou tvořit pár. Až potom zjistíte, jak k tomu vlastně došlo…

Toto pojetí není obvyklé, většinou si během čtení lámete hlavu, zda se do sebe dotyční opravdu zamilují a hlavně, zda společně dokáží překonat první překážky, nebo se rozejdou. Možná si říkáte, že takový román ani nemá cenu číst – přece už víte, jak vše dopadne… Ale já bych řekla, že díky tomu získalo autorčino vyprávění naprosto pohodovou atmosféru. Nic vás během čtení nestresuje a můžete se soustředit jen na eskapády, do kterých se hlavní hrdinové dostanou. A že jich je…

Kamila a Robert jsou vylíčeni tak, že si okamžitě získají vaši pozornost. Třeba třiatřicetiletý Robert: tento špičkový matematický statistik patří k mužům, kterým byste se už po prvním setkání nejspíš nejraději vyhnuli obloukem. Svůj život (i sebe) bere až příliš vážně. Miluje řád a nesnáší kohokoli, kdo mu ho naruší. Nemá rád lidi a není ani milovníkem zvířat. Nevede zbytečné konverzace. A asi vás nepřekvapí, že není zadaný. Na svou potenciální partnerku má totiž přehnané nároky, které běžná žena jen stěží splní!

„Milenky si nevybíráš hlavou, stačí naslouchat svému penisu. Věř mi, má mnohem nižší nároky než tvůj mozek.“

Přesto by se rád usadil. Založil rodinu. Jenže kde najde někoho, kdo dostojí jeho vysokým nárokům a zároveň bude tolerovat všechny jeho výstřednosti?

A pak je tu devětadvacetiletá Kamila. Žena, která je Robertovým pravým opakem. Nemá stálou práci, ale několik brigád. Jejím druhým jménem je iracionalita a chaos. Pokud vám vtrhne do života, možná si budete připadat jako po srážce s tornádem – vše bude najednou vzhůru nohama! Ale je laskavá, milá, vždy ochotná pomoci. Miluje své přátele i zvířata (sama má pořádný zvěřinec – mimo jiné je majitelkou dvou koz). A mně se moc líbí, jaký zdravý vztah k sobě má. Uvědomuje si své přednosti i nedostatky, ale je sama se sebou naprosto spokojená a nehodlá na sobě nic měnit – a už vůbec ne kvůli jiným lidem. Z takového vnímání sama sebe bychom si všichni měli vzít ponaučení!

Jistě se mnou budete souhlasit, že Robert a Kamila rozhodně nevypadají jako potenciální páreček. Vždyť mají úplně odlišný pohled na svět i životní priority. Ale všichni víme, že protiklady se často přitahují… Navíc oba mají i něco společného. Něco, co byste možná nečekali. Kamila i Robert patří k vysoce inteligentním lidem. Prozradím vám tajemství: Kamila vystudovala ekonometrii na Karlově univerzitě. Počkejte, až to Robert zjistí!

Vzájemné interakce mezi Kamilou a Robertem jsou skvělé. Situace, do nichž se dostávají, často působí až bizarně, ale o to více vás vtáhnou do děje. A vůbec jsem neměla pocit, že by něco z toho bylo účelové – Kamila a Robert jsou zkrátka natolik odlišní, že mezi nimi může dojít naprosto k čemukoli.

Přiznám se, že některé hlášky z knihy mě úplně odrovnaly. Úsměvné nejsou jen dialogy mezi Kamilou a Robertem, ale i mezi Robertem a jeho kamarádem Leonardem. Nestává se mi často, že bych se při čtení smála nahlas, ale u tohoto příběhu to tak bylo. Robert nad sebou kvůli Kamile často ztrácí kontrolu, což je pro něj naprosto nepřijatelné. Navíc v něm Kamila probouzí pocity, které nezná a nedokáže si je vysvětlit. Opravdu se mu líbí? Kamila?!

„Sexuální přitažlivost je záležitostí feromonů, ne racionality.“

Vztah hlavních hrdinů se vyvíjí naprosto přirozeně, za což si autorka zaslouží pochvalu. Neměla jsem dojem, že by v něčem tlačila na pilu. A ačkoli je v příběhu mnoho humorných okamžiků, Michala Ries se věnuje i tématům, která vás přivedou k zamyšlení. Kolik tváří někteří lidé mají? A proč před ostatními skrývají, jací jsou? Proč někdy druhé tak snadno odsoudí, aniž by věděli, jak žijí? Autorka navíc ukazuje, jak lidi ovlivňuje prostředí, v němž vyrůstali. Kamila je dokonale nedokonalá, ale je se sebou naprosto spokojená. Má milující rodiče, kteří ji vždy podporovali a přáli si, aby byla jejich dcera v životě hlavně šťastná. Kamila si teď sama sebe váží. A Robert? Inteligentní, nadprůměrně chytrý, ale rodičům se nikdy nezavděčil… Není divu, že i on je vůči ostatním tak chladný…

„Oba moje rodiče vždy zajímaly pouze úspěchy, za které se dá chválit. Pokud nebudu lepší než všichni ostatní, pak jako bych vůbec neexistoval. Zajímaly je pouze výsledky, ne já.“

Michala Ries mě svým příběhem velmi mile překvapila. Svým vyprávěním mě přivedla k zamyšlení, rozesmála i rozplakala. Dokázala vytvořit postavy, na které jen tak nezapomenu. I přes jejich výstřednosti (nebo možná díky nim?) jsem si je zamilovala. Opravdu knize Téměř dokonalá nemám co vytknout. Čtení jsem si užila a vřele vám ji doporučuji.

Ukázka:

Znechuceně pohlédnu na sousední pozemek, kde stojí jeden z těch dřevěných montovaných domů. Realitní makléř mi sliboval, že ta parcela zůstane neobydlená. Neuplynuly ani dva roky a mám za sousedku takovou…
Včera poslouchala Eminema!
A ty její kozy! Jsou dvě. Kdykoli zafouká vítr, cítím jejich pach. A to ani nemluvím o tom jejich psychotickém mečení. Jedna z nich pravidelně vydává zvuky, které normální kozy nevydávají!
Venkovská idylka. To určitě.
Rozhodl jsem se žít v domě, protože v bytě mě rušili sousedi.
Zjevně jsem špatně vyhodnotil všechna data, protože tady to není o nic lepší.
Lidi mi vadí tak nějak obecně.
Když vyjedu na ulici, vidím, jak mi mává nějaká přehnaně motivovaná žena, která venčí psa. Kývnu jí na pozdrav, protože slušnost mi nedovolí jinak, ale zároveň to dělám dostatečně umírněně, aby pochopila, že nemám zájem o větší interakci.
Možná že právě ona a její pes mohou za to, do čeho jsem včera šlápnul.

Téměř dokonalá – Michala Ries. Praha: Baronet, 2026.