largeVždy jsem byla zastánkyně thrillerů, detektivek a podobných žánrů. Avšak poté, co jsem si přečetla slavnou ,,Padesátku“ jsem se stala milovnicí erotických románů. A tak se mi do rukou dostala kniha Barvy lásky – Nespoutaná od Kathryn Taylor.

Jedná se o první díl, v listopadu vyšel díl druhý s podnázvem Obnažená a už teď si v předprodeji můžete koupit třetí díl s podtitulem Ztracená.

Hlavní hrdinka Grace je mladá studentka, svým vzhledem nijak nevyčnívající – drobná rusovlasá dívka s velkýma očima. Díky svým studijním úspěchům se ji podaří získat místo na tříměsíční praxi ve světoznámé firmě Huntigton Ventures, jejíž vlastníkem je velmi úspěšný a zatraceně sexy podnikatel Jonathan Huntigton. Grace se do Jonathana téměř ihned zamiluje a propadne jeho tajemnému kouzlu navzdory faktu, že ji všichni před ním varují. Jenže lásce se nedá poručit, a tak když mladičká Grace zjistí, že Jonathanovi také není lhostejná, je schopná pro něj udělat cokoliv. Dokonce přistoupí i na to, že spolu budou mít sex za určitých podmínek, že Jonathan je velký podivín neschopný mít jakýkoliv jiný než sexuální vztah či že nikdy nebude jeho jedinou. O nějaké lásce Jonathana ke Grace nemůže být řeč, na to ji Jonathan upozorní ihned.

Také vám tento děj něco připomíná? Ano, i já jsem si zpočátku při čtení knihy nebyla jista, zda jsem opět nezačala číst Padesát odstínů šedi. Je zde až příliš shodných prvků. Naštěstí se kniha i v mnohém liší a tak je čtenář po několika kapitolách vyveden z omylu, že se bude jednat o další dílo s Chritianem v hlavní roli.

Přestože je kniha označována za erotický román, sexu jako takového v ní příliš není. Autorka nás dlouhou dobu napíná, Grace se postupně seznamuje s Jonathanovým podivným životem a s chodem jeho firmy. První sexuální sblížení přichází až za půlkou knihy. V tomto ohledu je kniha poněkud střídmější. Čím však autorka nešetří, je pojmenovávání pohlavního ústrojí Grace. Na můj vkus poměrně často zmiňuje slova jako ,,perla“ či ,,pahorek“ a když už jsem toto lechtivé oslovení četla poněkolikáté, musela jsem se sama sebe ptát, zda se jedná o tak jednoduchý překlad či zda se autorka omezila na tak úzkou slovní zásobu. Co se překladu týče, tak ten je celkově poměrně zdařilý. I když i zde je několik výjimek, a to zejména když se čtenářskému oku naskytnou tak jednoduché věty, že by se za ně nemuselo stydět ani dítě předškolního věku. Opět těžko říct, zda je to vinou překladu, či takto prostinké věty byly již v originále.

Román je psán v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky. Nejsme tedy ochuzeni ani o její četné a často vtipné vnitřní monology. Kniha je velmi dobře čtivá a téměř se zde nevyskytují zdlouhavé pasáže, které by čtenáře nudily.

Autorka velmi takticky knihu ukončila – končí vlastně v tom úplně nejlepším, a tak je čtenář v podstatě donucen si ihned přečíst další díl. Já sama jsem byla tak zvědavá, jak to dopadne, že ještě týž den jsem si šla koupit druhý díl.

Mně osobně se kniha velmi líbila, měla jsem ji přečtenou jedním dechem a těším se již na třetí díl. Doporučuji ji zejména těm čtenářkám, které vyhledávají romantický román s přídavkem erotického jiskření.

Zdroj: Kathryn Taylor – Barvy lásky, Nespoutaná.