Dnes vás možná překvapím, protože zůstanu u stejné autorky, o které jsem psala v předešlé recenzi. Ellen Jodi Malpasová má na svém kontě už mnoho románů a já bych vám ještě chtěla představit novinku Zakázané ovoce.

Hlavní hrdinka si získala mé sympatie. Mám dojem, že v poslední době jsem narážela spíše na romány o ženách, které ve svém životě (pracovním ani osobním) nebyly zrovna spokojené. Annie je jiná. Úspěšná. Má kariéru, po které toužila už od dvanácti let! Stala se architektkou. Má vlastní byt i ateliér, kde pracuje. Založila vlastní firmu – pracuje tedy sama na sebe. A plní lidem sny! A to všechno zvládla před třicátými narozeninami. Jediné, co zatím nemá, je přítel či manžel. Na vztahy jí totiž nezbývá čas. Od posledního rande uplynulo už více jak dvanáct měsíců. Annie je emancipovaná a muže zkrátka nepotřebuje. Respektive ještě nepotkala „toho pravého“. A s ostatními nehodlá ztrácet čas!

„Kdy se objeví muž, který mi vyrazí dech? Dostane mě? Přiměje mě myslet na něco jiného než na kariéru? Jediná věc, která mi zrychluje tep, je moje práce.“

Nejspíš tušíte, že Annie skutečně velmi brzy pozná muže, který ji rozpumpuje krev v těle. V baru, kam si vyrazí s přáteli se seznámí s Jackem. Chemie mezi nimi je nepřehlédnutelná! Vůbec by vás nemělo překvapit, že Annie s Jackem stráví v hotelu vášnivou noc (sexuální scénu v podstatě hned na začátku románu autorce odpouštím). Ráno se bez rozloučení z hotelového pokoje vypaří. Jack totiž představuje zakázané ovoce… A to, co se mezi nimi stalo, už se nikdy nesmí opakovat! Jenže všichni víme, že zakázané ovoce vždy chutná nejlépe…

„Jeho rty. Jeho dotek. Jeho hlas. Jeho tvář. Jeho polibky. Ještě jeden z těch pohlcujících polibků. Ještě jeden.“

Neprozradím vám konkrétní důvod, proč Annie s Jackem nemůže být – to nechám přímo na autorce. Mohu vám však říct, že mě překvapilo, když jsem si přečetla autorčina úvodní slova. Vysvětluje totiž, proč si vybrala námět zakázané lásky. Říkala jsem si, že přece nejde o nic neobvyklého a v knihách se zakázaná láska objevuje docela často. V některém ohledu skutečně jde o tabuizované téma, ale na druhou stranu si přiznejme jednu věc: mnoho čtenářek se velice rádo pouští do vyprávění, v němž hlavní hrdinové dají přednost srdci před rozumem. Navíc i v reálném životě se skutečně stává, že se někdo zamiluje v nesprávný čas do nesprávné osoby – a svým citům plně podlehne. Někdy jsou spolu dotyční nakonec šťastní, jindy se jejich cesty bohužel rozdělí. Ale tak to chodí v jakémkoli vztahu – jiné možnosti nejsou. Teď už vím, proč autorka své záměry na začátku vysvětluje. Její vyprávění se totiž od předchozích velmi liší. Je totiž plné bolesti, zrady, zklamání a morálních dilemat. I já jsem intenzivně prožívala emoce, kterým čelili hlavní hrdinové. Takže pokud vám zakázaná láska (ať už je její podoba jakákoli) přijde až příliš kontroverzní, prostě si vyberte jiný autorčin román – méně dramatický, více erotický.

Konflikt mezi rozumem a srdcem v určité podobě nejspíš zažil každý z nás. Myslím, že většinu čtenářů autorka dovede k zamyšlení: co byste udělali v obdobné situaci? Vyhrálo by vaše srdce? Nebo rozum? Od toho se bude odvíjet, které z postav vám budou sympatické…

Máte-li rádi příběhy o hledání spřízněných duší, které vás strhnou do víru emocí, nenechte si Zakázané ovoce ujít.

Ukázka:

„Zanevřela jsi na chlapy navždy?“ Lizzy se vloudí do mých myšlenek. „Protože Jason má spoustu kamarádů, co mají kamarády.“
„Už mě to všechno nudí. Randění. Stres. Očekávání. Nikdy mi nic nesedlo,“ říkám odmítavě. „Stejně jsem teď příliš zamilovaná do své práce a svobody.“
Lizzy se upřímně pobavená směje, zatímco vejde do pokoje a nakoukne do koupelny. „Tvá svoboda je vážně omezena osmdesátihodinovým pracovním týdnem.“
„Devadesátihodinovým,“ opravím ji a ona se zamračí. „Minulý týden jsem pracovala devadesát hodin. A právě na to mám čas.“
„Ale co zábava?“
„Moje práce je zábava,“ opáčím rozhořčeně. „Navrhuji krásné budovy a sleduji, jak ožívají.“
„V poslední době jsem tě skoro neviděla,“ zabručí.
„Já vím. Bylo to šílené.“
„Ano, ten nóbl pár z Chelsea si nárokoval všechen tvůj čas. Jak to s nimi jde, mimochodem?“
„Skvěle,“ odpovím, protože to tak doopravdy je. Ale je to jeden z nejtěžších projektů, do kterých jsem se pustila. Vyjednávání trvalo měsíce a vytvořila jsem spousty návrhů, než jsme nakonec dospěli ke kompromisu s místními úřady a postavili supermoderní, ekologicky udržitelný dům. Tvrdá práce stála za každý jeho kousek. Dům na okraji města mi vydělal peníze, které jsem potřebovala na svůj nový domov. „Minulý pátek se nastěhovali.“ Zamířím k dvoukřídlým dveřím vedoucím do zahrady ve dvoře a představím si malý prostor plný zeleně, litinový stůl a pár židlí, kde si mohu vychutnat ranní kávu. „Není to dokonalé?“

Zakázané ovoce – Ellen Jodi Malpasová. Praha: Grada, 2025.