Vzpomínky, které převracejí životy

Po velice úspěšné a vydařené knize Manželovo tajemství přichází Liane Mortiarty s románem Na co Alice zapomněla.

Téma ztráty paměti není až tak neobvyklé. Objevilo se již několik děl, které si s tématem amnézie pohrávají, avšak Liane k němu přidává mnoho originalit a nejednu přidanou hodnotu. Ukazuje, jak jsou vzpomínky pro utváření osobnosti důležité, jak jejich ztráta či nabytí dokáže převrátit život naruby.

Hlavní hrdinka Alice se po pádu ve fitness centru domnívá, že se píše rok 1998 a ona bude slavit své třicáté narozeniny. S velkou nevolí sleduje, jak se ji všichni snaží vysvětlit, že svět je již o deset let starší. A za deset let se toho změnilo skutečně mnoho! Alice je ve svých myšlenkách v době, kdy s manželem Nickem jsou v zamilované opojnosti, rekonstruují si svůj nový dům a aby toho štěstí nebylo málo, tak je navíc těhotná. S Rozinkou, jak svému nenarozenému dítěti přezdívají. Nejbližší kamarádkou je jí sestra Elisabeth, se kterou si perfektně rozumí. První šok na Alici čeká, když uvidí poprvé v nemocnici právě svou sestru; nejen že Elisabeth za pár dní, co se neviděly, příšerně zestárla, ale taky je k ní nějaká chladná. Alice nelení a okamžitě volá svému manželovi. Ten když zjistí, že Alice vlastně nic nepotřebuje, pokládá telefon se slovy: ,,Tak proč jsem ti kurva musel volat?“  Následně se Alice dozvídá, že těhotná není a Rozince je už deset let. A navíc – tato desetiletá slečna není jedináčkem, má ještě dva mladší sourozence.

Alice nic nechápe. Hlavou se jí honí nespočet otázek. Vždyť se s Nickem milují, tak co to do něj vjelo? Proč se s ní bavil tak ošklivě? Proč je Elisabeth taková chladná (snad i naštvaná)? A hlavně, jak může milovat své tři děti, když je vlastně ani nezná?  Role průvodce Aliciným novým životem se ujímá právě Elisabeth. Trpělivě své sestře vysvětluje, co se za ta dlouhá léta, z nichž si nic nepamatuje, stalo.  Z jejího vyprávění je Alice poněkud nesvá. To zejména tehdy, když slyší, jakou ženou nyní je. Takovou se totiž nezná a trvá na tom, že se od svých devětadvaceti let nezměnila. Rozhodně ne tak moc a navíc téměř ve všem k horšímu, jak ji všichni vyprávějí.

Celý děj se odehrává kolem Alice. Zprvu o jejím životě nevíme nic. Postupně však hlavní hrdinka svými vzpomínkami pomalu příběh života rozkrývá. Pojítkem mezi minulostí a přítomnosti je jak pro Alici, tak pro čtenáře Elisabeth. Ta odhaluje nejen Alicin, ale také svůj život. Své sestře vypráví vše, co se stalo v průběhu předešlých deseti let. Mnoho faktů ze života obou žen se dovídáme také z dopisů, které Elisabeth píše svému psychologovi, a některé další okolnosti jsou objasňovány babičkou Frannie, která se rozepisuje na svém blogu.

Autorka se v knize zaobírá tím, jakou důležitost hrají v životě lidí jejich vzpomínky. Lidé je berou jako součást svého života, ale nepřikládají jim příliš velkou váhu. Málokdo si uvědomí, že jejich ztráta může zcela zásadně ovlivnit život. A to nejen člověku, jenž o ně přišel, ale také širokému okolí.

Liane Mortiarty zde vložila stejně jako do své předešlé knihy Manželovo tajemství nelehké osudy lidí. Tragické úmrtí, několikaletá snaha o otěhotnění, rozpad manželství či spletité milenecké vztahy. Autorka to vše umí čtenáři však podat tak, aby tyto těžkosti nevyznívaly depresivně. Naopak. Její knihy díky tomuto působí opravdově a Liane do nich přidává notnou dávku nadhledu a humoru. O jejím spisovatelském umu svědčí fakt, že patří mezi nejčtenější autorky nejen u nás, ale i ve světě.

 Ukázka:

,,Laciná? To že jsem řekla? Tohle jsem řekla o tobě? Já bych nic takového nikdy neřekla!“ Alice se zhrozila. Změnila se snad v ohavného člověka, který druhé soudí podle volby jejich povolání? Vždycky bývala na Elisabeth pyšná. Její sestra byla ta chytrá, ta, co chodí mezi lidi, zatímco Alice se drží doma v bezpečí. ,,Ne, to ne, nikdy jsi to doopravdy nevyslovila. Nejspíš sis to ani nemyslela. Prostě zapomeň, že jsem se o tom zmínila.“