Máte rádi příběhy plné napětí? A znáte autorku Lisu Regan? Mnozí z vás určitě ano, přece jen si její sérii s hlavní hrdinkou Josie Quinnovou oblíbilo docela velké množství čtenářů. Včetně mě! Takže jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít ani nové pokračování – nakladatelství Cosmopolis totiž vydalo už dvanáctý díl! Co myslíte, naplnil Dotek osudu má očekávání?

Tentokrát nebudu nic protahovat a rovnou odpovím na otázku: naplnil. A možná dokonce překonal! Josie Quinnová už toho má dost za sebou. Přesto mě vyprávění o ní ještě nepřestalo bavit a autorčiny nápady mě fascinují. Lisa Regan rozhodně patří mezi autory, kteří si dokáží dlouhodobě udržet vysoko nastavenou laťku. Z předchozích dílů již víte, co Josie potkalo v pracovním i soukromém životě. Záměrně dnes nebudu příliš konkrétní, přece jen jde už o dvanáctý díl a já bych vám nerada vyzradila cokoli důležitého. Prozradím jen, že se opět máte na co těšit! Josie totiž bojuje s démony, které musí porazit. Nyní dostává šanci. Ocitá se mezi lidmi, kteří stejně jako ona truchlí. Ale ona je tou, která může něco změnit. A tak se vrací do práce a pouští se do dalšího komplikovaného případu. Nehoda, vražda, tajemství, podpůrná skupina, kolotoč nečkaných událostí… Více netřeba dodávat!

I tento příběh má obrovský spád. Čtyři sta stran slupnete jako malinu. Já se vždy těším, jak se do nového vyprávění začtu. Nevím, jak to autorka dělá, ale u jejích knih mi vůbec neunikají myšlenky. Plně se soustředím na děj, opustím náš svět a jen mě zajímá, co dalšího ještě postavy čeká. Lisa Regan mi tedy umožňuje zapomenout na haldu vlastních starostí. Což alespoň čas od času potřebujeme úplně všichni…

Zaujalo mě prostředí, v němž se děj odehrává. Řekla bych, že se autorce podařilo objevit originální námět. Vyprávění je navíc velmi emotivní, vystupuje v něm mnoho postav, v jejichž kůži bych se ocitnout nechtěla. Naopak se zde neobjevují hrdinové, které už známe z předchozích dílů (Misty a Harris, Josiini rodiče, Trinity, s Noahem se sice setkáme, ale také spíše výjimečně). Mnozí mi chyběli, ale zklamaná nejsem: určitě zase přijde jejich čas – třeba už příště.

Uznávám, že zápletku někdo může vyhodnotit jako překombinovanou. Já s tím ale u tohoto typu knih počítám. Kdyby to bylo jinak, chyběl by příběhu ten správný spád a nejspíš by nebyl ani tolik napínavý. Nevnímám to tedy jako negativum. A co se týče rozuzlení: nic bych neměnila. Něco jsem sice odhadla, ale v závěru na mě čekalo i pořádné překvapení, takže ani v tomto ohledu nemám autorce co vytknout.

Pro mě je tato série sázkou na jistotu. Akční, napínavá, čtivá. Doporučuji ji všem čtenářům, kteří si oblíbili třeba thrillery od Roberta Bryndzy či Angely Marson. Díla zmíněných autorů mají mnoho podobných znaků a díky čtivosti vás naprosto pohltí!

Ukázka:

„Josie,“ oslovila ji Paige tiše.
Josiin podpatek vyťukával do koberce tlumený rytmus, díky němuž jí koleno freneticky poskakovalo nahoru a dolů.
„Josie,“ zopakovala Paige.
Josie na ni pomalu upřela pohled. V koutcích hnědých očích měla Paige vějířky vrásek a byla dost stará na to, aby byla Josiinou
matkou. Ve skutečnosti chodila Josie s její dcerou na střední školu. Díky dlouhým, vlnitým blond vlasům a otevřenému vystupování působila mladistvěji, než byl její skutečný věk.
Paige se usmála. „Tohle funguje, jen když se mnou budete mluvit.“
To opakovala při každém sezení.
„Platíte za můj čas. Byla bych ráda, kdybyste si z toho odnesla co nejvíc,“ dodala Paige.
To také říkala na každém sezení.
„Promiňte.“ Josie se předklonila, opřela se lokty o stehna a snažila se ovládnout poskakující nohu. „O čem… o čem jsme mluvily?“
Paige se znovu usmála, ale tentokrát Josie viděla v koutcích jejích rtů napětí. Začínala ztrácet trpělivost. „Ptala jsem se, jak se cítíte, když se zítra máte vrátit do práce. Byla jste skoro na čtyři měsíce postavená mimo službu.“
„Přesně tak,“ přitakala Josie.

Dotek osudu – Lisa Regan. Praha: Cosmopolis, 2026.