Po delší době tu pro vás mám tip na thriller: jde o knihu Svatební host, kterou napsal A. E. Gauntlett. Ptáte se, jaké téma zvolil pro svůj příběh? Hned vám to prozradím!

Většina žen sní o tom, že potkají muže, kterého si vezmou a budou s ním šťastné po zbytek života. Ale hlavní hrdinka Annie k takovým ženám nepatří. Nikdy se netoužila vdát, naopak vždy dávala přednost kariéře.

„Chtěla jsem být někdo, ne být něčí.“

Vše se změnilo ve chvíli, kdy Annie potkala Marka. Okamžitě ji zaujal. Měla štěstí: proběhlo první rande, první pusa atd. Mark se stal jejím přítelem. Změnil její priority i ji samotnou. Díky němu Annie zatoužila po svém „šťastně až na věky“.

 „S Markem nám bude spolu dobře. Oba jsme sami přečkali hrozné věci. Společně, dohromady, přečkáme ještě o tolik horší.“

Svatební den by si snoubenci a jejich blízcí měli užít. Často však tento důležitý okamžik bývá doprovázený drobnými pochybnostmi a lehkou nervozitou – vše obvykle odezní ve chvíli, kdy zazní osudné „ano“. Mělo to tak být i v případě Marka a Annie. Jenže to by Annie po obřadu nesměla mezi známými tvářemi zahlédnout jednu neznámou. Co dělá cizí muž na její svatbě?

„Usmíval se na mě. Seděl tam a usmíval se. A z toho úsměvu sálala veliká, zkažená pravda: blíží se něco zlého.“

Kdo je onen neznámý muž? Proč přišel na svatbu Annie a Marka? Zdá se, že toho o Annie ví až příliš hodně – vzhledem k tomu, že ona ho nezná… Nabízí se tedy otázka: co jeho přítomnost způsobí?

„Podívejte, nevím, kdo jste, kdo vás sem pozval nebo co si kčertu myslíte, že tu děláte, ale každopádně tu nejste vítaný. Byla bych ráda, kdybyste odešel.“

Abyste pochopili, o co v příběhu jde, musíte se pořádně ponořit do děje. Možná bude chvilku trvat, než si autor získá vaši plnou pozornost. Těšit se můžete na několik dějových linek – některé se odehrávají v přítomnosti, jiné v minulosti. Minulost hlavních hrdinů hraje důležitou roli – i když mě více bavily kapitoly z přítomnosti. Občas jsem měla pocit, že autor rozebírá minulost zbytečně podrobně. Námětem se kniha od ostatních podobného žánru příliš neliší: hrdinové mají tajemství, která si nechávají pro sebe. Přestože se společně rozhodli sdílet zbytek života, nepodělili se o vše, co prožili a co je ovlivnilo. Opět se tedy dostáváme k tomu, jak dobře známe své nejbližší?

„Mark o své minulosti moc rád nemluvil, aspoň ne se mnou. Ty jsi moje budoucnost, řekl mi jednou, soustřeďme se na nás dva.“

Dozvíte se, jak se Annie s Markem seznámili. Annie vás nechá nahlédnout do svého dětství. Poznáte její i Markovu rodinu. A samozřejmě také zjistíte, kdo je tajemným mužem, který se nečekaně objevil na svatbě…

Líbilo se mi, jak autor příběh uchopil. Některé části totiž vypráví přímo onen nevítaný host. Velmi brzy se dozvíte, o koho jde a jak se ocitl v životě hlavních hrdinů. Autor jeho identitu netají, naopak vše vysvětlí. Tyto části knihy mě bavily nejvíce, tady jsem pociťovala největší zvědavost ohledně dalšího děje.

Máte-li rádi psychologické thrillery, které vás donutí k zamyšlení a zároveň se obejdou bez krvavých scén, bude pro vás Svatební host skvělou volbou!

Ukázka:

„Co se to děje?“ Mark slyšel zvýšené hlasy a přispěchal, aby mě objal svými mohutnými pažemi; moje hlava našla přirozené místo na jeho hrudi a já se dokázala opět nadechnout, takže mě v nosu zašimrala jeho vůně. Voněl jako domov.
„Annie se pustila do tvého kamaráda Camerona,“ oznámila matka.
„Camerona?“
„Ano, říkal, že je přítel tvůj a tvého otce.“
„Můj přítel to není. Tati!“
Frank zamával z nedaleké chodby a Mark mu pokynul, aby k nám přišel.
„Děje se něco?“ Frank si mě prohlédl a měl v očích obavy, upřímné obavy.
„Znáš nějakého Camerona?“ zeptal se ho Mark.
Jeho otec chvíli přemýšlel. Prstem si přejel po spodním rtu. „Kdysi jsem znal jednoho Clintona.“
„Ale Camerona ne?“
„Ne, nikdy.“ Frank se starostlivě naklonil blíž. „Proč?“
Vstoupila do toho matka. „Byl tady muž – černé vlasy, trochu nižší – a tvrdil, že jste ho pozval.“
„Nic takového jsem neudělal. Do seznamu hostů mi opravdu nic není.“
Mark pozvedl mou hlavu ze své hrudi a něžným prstem mě pohladil po bradě. Z účesu mi podruhé za den vypadl pramen vlasů, takže ho zastrčil zpátky na místo.
„Ahoj.“ Doběhla k nám Karen, celá bez dechu. „Čekají na vás venku. Je tady auto.“
„Může počkat,“ prohlásil Mark a otočil se zpátky ke mně. „Ať to byl kdokoli, je už pryč. Jsi v pořádku?“
Přikývla jsem.
„Co se stalo?“ zeptala se Kay plaše.
Naše matka do sebe hodila zbytek svého pití. „Vetřel se sem nějaký vyžírka. A zatraceně dobrý.“

Svatební host – A. E. Gauntlett. Praha: Cosmopolis, 2025.