Také jste se nemohli dočkat, až vyjde nový příběh Jiřího Hájíčka? Pak pro vás mám skvělou zprávu: už se můžete pustit do knihy Drak na polní cestě.

Autor vás zavede na malou vesnici, kde se zastavil čas. Všichni se vzájemně znají, nikomu nic neunikne – každý o druhém ví vše… A muži v oblecích s aktovkami v rukou obcházející chalupu po chalupě jsou pro mnohé v jejich životě plném stereotypu prostě jen vítaným rozptýlením… Jenže co chtějí? Neměli by se před nimi mít obyvatelé vesnice na pozoru?

„Dva naši akcionáři podepsali nějaký společnosti z Prahy prodej akcií.“

Právě v takové vesničce žije pětapadesátiletý Tomáš. Na rozdíl od jiných v mládí netoužil se odstěhovat – a pak už nemohl…

„Když táta umřel, tak už to nešlo nechat tu mámu samotnou. Brácha s rodinou v tramtárii, tady velká zahrada a sad, spousta práce. A s Vlastou jsme táhli statek, nechtěl jsem od toho odejít.“

Tomáš má za sebou patnáctileté bezdětné manželství, které skončilo rozvodem. Teď už ani nedoufá, že by ještě potkal člověka, který by ho učinil šťastným a se kterým by společně vychovávali potomky. Nebo už je na to příliš starý? Možná by jeho vyvolenou mohla být Kristýna, která se po devíti letech v Praze nyní do své rodné vesničky vrací… Jenže Kristýna vede své vlastní boje…

Už určitě tušíte, na co se můžete v autorově novém vyprávění těšit. Komplikované mezilidské vztahy a současné problémy venkova (odchod lidí do měst a boj těch, kteří zůstávají) – přesně to je Hájíček, kterého mám ráda! Poznáte život, který Tomáš vede – osobní i pracovní. Jak už je u autora zvykem, skvěle vykreslil místa i lidské charaktery. Podařilo se mu vytvořit originální zápletku a musím pochválit i celkovou výstavbu příběhu. Troufnu si říct, že by dobře fungoval i na filmovém plátně.

Líbí se mi, jaké téma Jiří Hájíček zvolil. Zemědělské podniky na vesnicích se snaží skoupit velcí akcionáři a nebourávají tím vztahy mezi lidmi. A tak se někteří snadno ocitnou v pracovní i životní krizi – jako třeba Tomáš. Nedokáže přenést přes srdce, že lidé ze vsi prodávají své podíly v zemědělském družstvu, v jehož čele (společně s kamarádem) už dlouhá léta stojí… Stále dokola čteme o situaci v padesátých či devadesátých letech. Kolektivizace a majetkové restituce jistě ovlivnily životy mnoha lidí. Nicméně i současná doba přináší řadu problémů, kterým venkov a jeho obyvatelé musí čelit. Právě na ně by se mělo také upozorňovat. A autor si to velmi dobře uvědomuje. Proto ve svém románu nastínil dramata, která se nyní odehrávají na českých vesnicích. A samozřejmě ovlivňují jejich obyvatele… Jak se s tím vypořádají? Uvidíte!

Příběh vede k zamyšlení – což je rovněž pro Hájíčkovy knihy typické. Každý má právo nakládat se svým majetkem dle libosti, proč tedy lidé rozebírají rozhodnutí jiných a dokonce je za ně odsuzují?

Musím pochválit název románu. Možná vám nejprve vůbec nebude dávat smysl. Někteří si třeba dokonce budou myslet, že kniha patří mezi fantasy. Tam se přece draci objevují! Ale nebojte se, vše je úplně jinak. Jakmile se začtete, hned tuto metaforu pochopíte. A pomyslíte si, jak dokonale vše vystihuje!

Asi ani nemusím psát, že já mám autorovu tvorbu ráda. Bavily mě jeho předchozí vyprávění a užila jsem si i toto. Myslím, že své věrné fanoušky nezklame. Máte-li rádi knihy s přesahem, určitě se na autorovu tvorbu blíže podívejte.

Ukázka:

Tomáš se napřímil a prohnul se v zádech, dech se mu pomalu zklidňoval. S nelibostí sklopil oči ke svému břichu. Jako by čekal, že s vyběhnutým kopcem se hned znatelně zmenší i kopeček rýsující se pod jeho běžeckou bundou. Svých pětapadesát let nejvíc cítil v nohách, a tak si je protáhl a chystal se vyrazit zpátky, než vychladne a ztuhne. Na chvilku se ale přece ještě zahleděl na venkovská stavení v dálce. Pokolikáté už si zkoušel představit, jak to v listopadu předešlého roku všechno začalo. Počasí mohlo být přibližně stejné, možná o něco teplejší, ale podobný obrázek, pole v mlze a větve stromů už skoro holé. Po státovce do Nového Lhotce přijížděla tři černá auta. Dvě ve vsi zastavila, třetí pokračovalo do Starého Lhotce a pak dál na samoty. Tak nějak to mohlo být, rekonstrukce podle pozdějšího vyprávění různých sousedů. Z aut vystoupili mladí muži v oblecích a kravatách. Brali to chalupu po chalupě.
Tomáš se rozběhl, z kopce to šlo snáz, pes už zase větřil kolem, ztrácel se a znovu objevoval daleko před ním. V rytmu dechu pulzovaly i myšlenky. Hned ten další den, když se Tomáš vracel ze statku, ho zastavil soused. Zamával na něho přes plot.
„Nazdar, řediteli. Ty prodáváš statek?“
„Co to povídáš?“
„Tak co to s Vlastou chystáte?“

Drak na polní cestě – Jiří Hájíček. Brno: Host, 2024. 

HOST-logo