Líbila se Vám kniha Psí štěstí od Petry Schierové? Pak byste si rozhodně neměli nechat ujít její další příběh: Kdo je tu šéf?, který se nese v podobném duchu!

Tentokrát se seznámíte s Bossem: padesáti kilovým a asi rok a půl starým americkým buldokem, jehož život byl zatím velmi komplikovaný. Jeho pán ho týral. Nakonec se ze spárů zlého člověka dostal, nicméně málem skončil v útulku! S takovým životem by také nebyl příliš spokojený…. Teď se možná karta obrací, protože se ho ujal muž jménem Ben Brungsdahl. Ačkoli to vypadá, že se o něj Ben bude starat a ukáže mu, že život s člověkem může být i plný lásky, Boss tomu příliš nevěří. I předchozí pán se k němu občas choval hezky, ale vzápětí ho zbil. Určitě je vám jasné, že Ben si bude důvěru tvrdohlavého Bosse těžko získávat…

„Můžeš mi dál dávat jídlo a vodu a místo na spaní, to je v pořádku. Ale to neznamená, že budu tancovat podle toho, jak pískáš.“

Naštěstí se Ben rozhodl, že se na tři měsíce usadí v Lichterhavenu – jako úspěšný umělec už má dost života plného večírků a výstav po celém světě. Proto si v Lichterhavenu pronajal dům a ateliér. Hledá zde hlavně klid a pohodu, aby zase mohl tvořit. Co myslíte, najde sochař Bene v městečku u moře tu správnou inspiraci?

Lichterhaven už dobře znáte z předchozího dílu Psí štěstí. Právě sem se totiž vypravila i Melanie – kvůli dědictví po pratetě Sybille. Ano, můžete se těšit na setkání s již známými postavami! Tentokrát se blíže seznámíte třeba s Christinou či její sestrou a samozřejmě také s Benem.

Opět autorka do příběhu zapojila dialogy, v nichž hraje jednu z hlavních rolí pes (tedy Boss). Pokud si vzpomínáte na labradorku Čoko, které se ujala Melanie, tak si jistě vybavíte, jak Čoko dokázala trefně okomentovat každou situaci. Mohu vám slíbit, že postřehy Bosse jsou snad ještě výstižnější a zábavnější! S Bossem se totiž život nemazlil, proto se za každou cenu snaží prosadit svou… Obvykle udělá pravý opak toho, co se po něm žádá. Rozhodně nehodlá nikoho poslouchat – vždyť to s ním nikdy nikdo nemyslel dobře! Navíc se zdá, že Ben psům příliš nerozumí a nedokáže odhadnout, co Boss přesně potřebuje. Ještě štěstí, že v Lichterhavenu se nachází psí škola, jejíž majitelka dokáže s pejsky doslova zázraky! Obměkčit i tvrdohlavého Bosse? A pomůže Benovi a Bossovi najít společnou řeč?

„Ti dva spolu neustále svádějí boj, kdo bude mít navrch, který Boss zřejmě devětkrát z deseti případů vyhrává.“

Lichterhaven je kouzelné místo. Jeho obyvatelé jsou šťastní lidé. I já jsem si je všechny oblíbila! Christina mi byla sympatická už v prvním díle – tehdy pomáhala Melanii a starala se o Čoko. Bavilo mě sledovat, jak s Bossem pracuje. V minulém románu jsem si oblíbila labradorku Čoko, teď mě za srdce chytil Bossův osud.

Žádný knihomol, který kromě knih miluje také pejsky, by si tento nový román neměl nechat ujít! Nejsme si jistá, zda autorka chystá další pokračování o hrdinech z Lichterhavenu, ale pokud ano, já se do něj určitě pustím.

Ukázka:

„Pověz mi, byl už tady vlastně ten pan Brungsdahl?“ zajímala se Luisa, když sbírala štětce a malířské válečky. „Bohužel jsi tu nebyla, když se tu v sobotu zastavil se psem. Určitě ho poslala Elke Dennersenová, protože měl se svým zvířetem potíže. Úplně jsem ti to zapomněla říct.“ Zachichotala se. „Mimochodem, opravdu měl problémy, to tedy bez debat. Málokdy vidíš psa a pána, kterým by to spolu tak neladilo. Má poměrně mladého amerického buldoka jménem Boss. A to jméno mluví za vše, to ti tedy řeknu. Mohla jsem se potrhat smíchy, ale samozřejmě jsem to neudělala. Bylo by to dost nezdvořilé a nechci si znepřátelit potenciální zákazníky.“
„Brungsdahl?“ Christina, která zrovna sbírala noviny, se překvapeně narovnala. „Ten výrobce nábytku z Kolína nad Rýnem, kde Mel pracovala? Je tu s rodinou na dovolené?“
„Ne, ten ne.“ Luisa nastrkala štětce do staré sklenice od marmelády, do které předtím nalila terpentýn. „Je to ten umělec, Ben Brungsdahl. Mel mi řekla, že si asi na tři měsíce pronajal Sybillin dům.“
„Ben Brungsdahl je v Lichterhavenu?“ Christině vypadly papíry z rukou na podlahu. „Ne, o tom nic neříkala. Alespoň mně ne, tajnůstkářka jedna. Ježíšmarjá, něco takového přede mnou utajit! Jsem přece jeho největší fanynka. No, i když nejsem zrovna finanční magnát. O tom, že bych si mohla dovolit jeho sochy, si můžu nechat jen zdát. Kromě toho psího spřežení, které jsem kdysi objevila u Sybilly. Ale i tihle psi mě stáli půl měsíčního příjmu. Ale to je fuk, ten chlapík je teď tady? Musím se s ním bezpodmínečně seznámit. Jaký vlastně je?“

Kdo je tu šéf? – Petra Schierová. Praha: Cosmopolis, 2024.